V době masopustuí chodí na Chodsku*) přástky na večer po »pra-hůdkách*. Děvčata totiž přestrojí se za maškary a opatří si dlouhé pruty, aby se bránila těm, kteří je škádlí. Jedno z děvčat oblékne se ve starý chodský kroj a přistrojí se za mladého muže, druhé za mladou ženu. Když přijdou »prahůdky« do světnice, uíiní se kolo a začnou zpívat: íMy máme mladou ženušku, my máme mladou ženu; do jí chce viděti, musí nám platiti, nebo mu klobouk vemu.« Při tom, co ostatní děvčata íuto píseň zpívají, tančí »mladý muž s mladou ženou* uprostřed. Když přezpívala, jde mladý muž k sedlákovi a žádá ho za peněžitý dárek. Ostatní obklopí selku a žádají na ní máslo, vejce a mléko, jež lejou do kropáče. Máslo a vejce prodají. V neděli na večer potom uspořádají >selskou« (dudy, klarinet a housle), při níž děvčata platí muziku (z peněz po »prahůdkách« vybraných), pivo chlapcům nalévají, přinášejí a s nimi si připíjejí, což se doje jenom o »prahůdkách« a nikdy jindy. Zbudou-li ještě nějaké peníze, uvaří děvčata kávu, mnohdy koupí i kořalku a společně vypijí. (Luženice na Chodsku.)

Panny o slavnosti Šedivku, (který se 7 neb 14 dní před koncem masopustu slaví), zavázány jsou (jak r. 1847 popisuje Krolmus) mládence na hody a ku plesu pozvati, koláče, pletence, koblihy, marcipány, jablka, ořechy jim naděliti, neb kde Šedivek nestrojí, holky povinny jsou na konci masopustu mládencům za rozedrání obuvi, střevíců při tanci při průvodu medvěda šiškami, uzeninou, hnětinkami a penězi se vypláceti.**)

Spojovala obyčejně tuto slavnost děvčata se zakončením přástek a se slavností na konci draní peří, doderek. Vždy však to bývalo o masopustě. Zajímavý náčrtek této slavnosti, již vyhynulé, v letech padesátých minulého století hlučně slavené, zachoval krátce před smrtí svou (1909) Jan Ev. Konopas, rolník v Sudoměři.***)

Po vesnicích v okolí mladoboleslavském pořádají děvčata v masopustě veselou slavnost s hodováním, hudbou a tancem, kterouž tam jmenují Šedivek. Kde v kterých vesnicích ještě předou, jest tato slavnost jako ukončením přástvy. Kde již nepředou a jenom peří za dlouhých zimních večerů derou, jest šedivek slavným ukončením doděrek.

Nejprve se děvčata na přástvě nebo při draní umluví a uradí, jak a co by připraviti a ustrojiti měly. Potom tři z nich jdou zvát kolem po celé vsi na Šedivek. Jedna nese láhev sladké rosolky k připíjeni, druhá nese pokladnici na vybírání peněz a třetí nese na zádech nůši (koš)