Předchozí 0129 Následující
str. 124

Z bývalých zábav masopustních. @P@Šplochan (Štymberk) v okolí Nymburka.

Šplochan (Štymberk) v okolí Nymburka.

Do nedávná patřil mezi zábavy masopustní v okolí Nymburka tak zvaný šplochan.*) V každém masopustě pořádají jeden šplochan selky a jeden děvčata. I čeládka strojívala si šplochany. K tomu účelu účastnice šplochanu přispějí buď moukou, vejci a jiným vařivem, nebo masem, i také penězi. Den před šplochanem upekou množství koláčů a »věnec«. Druhý den zapřáhnou do několika vystrojených vozů voly. Do prvního vozu sednou hudebníci, do ostatních pořaďatelky šplochanu. Hudebníci spustí a povozy se hnou. Průvod jede vsí a před ním pobíhají směšně nastrojené maškary, rozličné žerty provozujíce. Na vozech zní zpěv a smích a pije se rosolka. Celý průvod jede do vesnice sousední, kterou projede. Z vozů házejí mezi zevlující mládež tak zvané metáčky. Obrátivše se vrátí se domů a sejdou se ku hostině, která na společné útraty ustrojí se v některé živnosti. Nežli hostina se ukončí, bývá úplná tma a rozjařená společnost odebere se do hospody, kde jest taneční zábava. Nyní u nás místo šploehanu byla zavedena slavnost Kateřinská, pořádaná na podzim kolem svátku sv. Kateřiny.

Zábavy o masopustě bývaly a jsou takto »hochovské«, které pořádají hoši, potom »holecké, které pořádají holky*) I o muzikách nastalo teď dělení dle stavu. Mají-li hoši bál jest jejich povinností zaplatili hudebníkům i ostatní výlohy, koupí též dívkám pivo, rosolky. Mají-lí holky bál, plalí zase ony všechny výlohy. — Kromě toho častují hochy o půlnoci kávou, uzenkami a pivem. Zvláštní je to, že berou si hochy k tanci samy. Jen jednou nebo dvakráte za noc jest pro hochy volenka. V masopustě bývá též bál sousedský, baráčnický a hasičský. O bálech vystrojena celá hospoda chvojí, papírovými košíčky a věnci.

Nežli nastaly bály, to jest asi před třiceti lety, pořádaly panímámyr , jak již uvedeno, »šplochany«, též »štymberky« zvané, a děvčata *přástvy«. Když měly panímámy šploehan, ustrojily si společně y některém stavení hostinu, ku které si pozvaly pantáty. Měly-li holky přástvu,, pozvaly si opět k hostině hochy. Před hostinou jezdilo se na povozech po vsi s muzikou. Po hostině, a to bylo asi za soumraku, šli všichni účastníci s věncem do hospody, kde tančeno až do rána. O půlnoci podávána byla káva s pečivem.


*) Aug. Hajný, Český Lid II. v Praze 1893, str. 67. **) Aug. Hajný, Český Lid II. V Praze 1893, str. 72-73.

Předchozí   Následující