Předchozí 0128 Následující
str. 123
některou vzáeínou osobu, jen od mysle, ne od rodu (V. i lid od nízkého

rodu).

pak při nich všechno na modu, uznala by škodu! (V. jak při nich, ač mají škodu, jde všecko na modu). Tu se najde dosti, že si oblibují masopustní veselosti i jiným schvalují,

a to jsou mnozí šentíři (V. krčmáři) a podle nich muzikáři, když kdo marné své rozmaří, ten se jim podaří. (V. kdo své jmění marně maří, ten se pro ně daří).«

Následující sloka není u Vaváka zapsána. Skladatel vtipkuje nevybranými slovy ty, kdo podporují rozkvět masopustní veselosti, totiž šenkýře a hudebníky.

»Muž střídmý, tichý, pokorný, pro ně se nehodí,

střízlivý a bohabojný ten ať k nim nechodí,

ale kdo si pesky vede, s hubou co s trakařem jede,

z měšce z hojna tlustě přede, ien se jim povede.

Krčmář, řezník, muzikáři, ti by vinšovali (V. si žádali),

aby nikdy v kalendářích o postu nepsali;

neb muzika v postní časy (V. muziku postní časy), jako voda oheň hasí,

struny potracují hlasy, nejní slyšet basy.

Řezníci o masopustě zdárně (V. dobře) vyhlížejí,

sázejí peníze z hušta, trhy oblibují,

nemají škody na masu, neb každý to času

pro sebe a pro svou chasu rád koupí klobásu.

Ale jak masopust mine, půst jim hrubě škodí,

když štokvíš, herník (V. treska a sleď) připlyne, pro ně se nehodí;

nastalo jiného cosi, neběží pro tele do vsi,

z nouze syřišťata nosí, k škodě (V. ještě) na ně prosí.

Již mé péro psalo dosti, nemíní (V. nevím) dál psáti,

masopustní veselosti již chce pokoj dáti,

neb chtěje jiskru zhasiti, mohlo by se přitrefiti (V. přihoditi),

nenadále prudce zníti a mně uškoditi.

(V. ta práce mně uškoditi, by se měla vzníti.)

již skládám, zaobaluji larvy masopustní.

to všem žádám a vinšuji, aby ten čas postní,

jsouc v bahně hříchův po uši, dříve než dolehne (V. přijde rána) tužší,

opatřil každý svou duši, křesťansky, jak sluší.

Nebof nejsme ujištěni dlouho živu býti,

smrtelní jsme narození, musíme zemříti;

buď Boží vůli (V. každý ctnostem) povolnej,

o své hříchy se urovnej (V. své hříchy časně odrovnej),

neb jest Bůh v milosti hojnej, k němu přístup Volnej.«


Předchozí   Následující