Sotva odbyty koledy vánoční (vypravuje mistr Zikmund Winter) masopust nastal, a žáci proběhali večery i noci s masopustními kantátami, zpívajíce a hudouce »muteta« veselým společnostem. Z toho byl drobný výdělek a valné pití. V tu dobu však leckde ustrojili si žáci s učiteli maškarní průvod, kassatum, jenž jiného cíle neměl, než pobaviti obec a pokoledovati při tom na prospěch školy a jejích obyvatel. Tedy masopustní rekordace nebo zas koleda. Takž na příklad r. 1579 v Hradci Jindřichově zapsáno, že v pondělí masopustní žáci zpívali panu Petru z Rožmberka. Z Prahy je zpráva nahodilá, že r. 1613 žákovstvo od sv. Jindřicha chodilo o masopustě pospolu s řemeslníky kassatum dům od domu, kde dali pivo, a při tom že bylí mládenci i do ženských šatů ustrojeni. Připomíná se v Praze r. 1569 i to, že v masopustě strojen byl žákům ^biskupský oběd« v hospodě; žáci se najedli a odešli, ostatní hosté zůstali na dobré vůli.*)

Neblaze prosluly maškary, lidové zábavy vor áčky zvané, mu-mraje staročeské po městech, jež pak bez opovědí u purgmistra v XVI. století nesměly se konati, ve dne v noci. Kdo chce nabýti názoru o bujnosti mumrajů v Praze, čti obrázek, který zachoval pověstný dobrodruh Bassompierre ve svých pamětech o masopustu v Praze.**)

Na konec masopustu, na bláznivé dni mělo bujné veselí a nevázanosti všeho druhu i mezi lidem venkovským od jakživa svoje právo. Poznali jsme již v předchozích oddílech rozmanité druhy veselosti na konec masopustu. Konec všeho bývá: pochování masopusta, Bacchus se směs nými obřady.

Zajásali staří mladí, rozléhaly se v hospodách, po vsi, při schůzkách masopustních zvláštní písně masopustní, z nichž aspoň ukázky uvádíme, k nimž nápěvy jsou u Erbena snadno přístupny.***)

1. Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu: proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu? V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolu: dříve než se rozejdem, ještě sobě připijem poznovu. (Z Plzeňska).

2. Proč pak pán Bůh starý panny tresce, že je žádnej milovati nechce? Proč pak pán Bůh starý panny nemiluje? Proč pak pán Bůh starý panny nemá rád? Těm mladejm dá muže, těm slarejm nemůže: proč pak pán Bůh starý panny nemá rád ? (Z Klatovska.)

3. Masopust, masopust — jen mne, holka, neopust.

4. Už je toho masopustu na mále, na mále: kam pak my ty starý panny prodáme, prodáme? Prodáme je do Hrdliva židovi, židovi, aby je měl se židovkou do zelí, do zelí. Prodáme je Velvarskýmu biřici, biřici, aby jimi vydlažoval silnici, silnici. (Z Rakovnicka.)+)