bíhá na dvoře a sbírá z kurníku vejce. Proto každá hospodyně před příchodem maškar do stavení vejce sbírá. Žid, maje v ranci staré peří, pobíhá mezi lidem na návsi stojícím a hází jím po nich. Večer jest taneční zábava. Asi k desáté hodině dva nebo tři z mladíků »zavádějí«. Do prostřed sálu dají židli, na kteréž jsou dva talíře a slojí láhev s punčem. Hudebníci počnou hrát a tu k zavádění určení mladíci berou nejprve k tanci děvčata. Otočí se děvčetem asi dvakrát do kola okolo sebe, postaví děvče k sesli, kleréž na talíř hází něco peněz, dle toho, jak pochází ze zámožné rodiny. Když jsou všecka děvčata vystřídána, počnou zavádět vdané ženské. Když takto všecky byli zavedli, počítají peníze a dávají je hudebníkům. (Hoř. Počaply u Roudnice.*)

Masopustní úterek na Cholticku jest den sváteční.**) Již dlouho vymýšlí chasa (selští synkové) sobě všeliké kratochvíle, čím by sousedy překvapila. Odpůldne pak sejdou se ve statku, kde muzikanti na ně čekají. Jeden jest přestrojen za kominíka, jenž nese žebřík a koště, jiný za medvěda, j.jhož neobratná chůze budí mnoho žertu; onen pak za bábu, nesa nůši, v níž je vycpané nemluvně nebo klec od homolek, v níž třeba kocour úpí ve vězení, jiný za pána, slečnu, komedianta, jehož povinností jest klestiti cestu průvodu atd. Také i na koních, vozíkách se někdy vypraví, což bývá spojeno i s nebezpečenstvím. Za zvuků muziky vypraví se průvod a jde po vsi; tato jest celá na nohou. Průvod jde do každého stavení, kde se provedou dívčice. Jeden zve hospodáře k muzice s celou rodinou, začež se mu dostane peněžitého příspěvku. Jiný pak škádlí hospodyni, říkaje: »Smažte šišky a kobližky, ať jsou červeny jak lišky, a nám taky dejte, s námi požívejte.* Ta vyklopí misku do koše, který s sebou k tomu »sběru« nese, a jež v hospodě snědí. Když obejdou ves, jde se do hospody, kde celá ves tančí až do rána. (Bezděkov u Choltic.)

Slavení končin maso pustni ch na Moravě poznali jsme v předchozích oddílech v celkovém popisu, s všelijakými názvy.

Ostatní masopust ve Slezsku. Poslední tři dni masopustu nazývají se »koněc masopusta«, »ostatni masopust*; v horách Rez-kydských »ostatky«. Jak se konec masopusta slaví, vyloží nám Podvi-hovská děvucha:***) »Na konec masopusta v nedělu byva u nás bal. Balov-nice obleču kartunove šaty, tež opentlane idu, tež někere po bilu. Kera dě po bilu, tej se chlapci vysmivaju, že muái s holanem tančit'. Nechodí po dědině žáden proáiť kreple a jinše zbiraniny, co by v krčmě měli co jeáf, to by bylo žebractvo pro hospodařa. Děvuchy ty se musu samy u krčmařa postarat o jídla jako na bale. V pondělí máju odpočinek a v utery, ešli dobra shoda, to ma svoboda věnek. Slýchávám, že věnek vyhuni na výměnek. Tež se vyhaňu peníze z kapce. Ale to je poslední veselost, bude pust, budě zas v kapce dost Ale co to su za hlupy bude ?