Ešče ve škaredu středu se ešěe zajdu na přidky. Ach, to něni žáden pust; ony baby myslil, že jak se něnajeďu, ž« už lo je pust. O něni pravda, že je to pust pravý; musi prvni deň i od besed postil', dy ani nas male školníky matička nepustily se s druhýma poveseliť, nětu staré baby: dyby se zpoměly, že su prach a popel, tuž jistě nešly by nikde, držely by se svojeho peca a přadly doma. To není žáden pořádek, dost" možu se nabešedovať, jak su vesele dni. Pambu radosti nezakazuje, ale "povinnosti přikazuje. Past jest i od besed i od přidek. Doma přasť, fikat' a neklebeliť.«

Ve Slavkovu vodí »medvěda«;, ovázaného hrachovinou. Ve Slatině chasa chodí v pondělí ostatkové s »djablem«, jak již bylo vylíčeno.

Slovenské obchůzky masopustnís rožněm, s medvědem ald. na konec masopustu viz pod těmito názvy v oddílech předchozích.