Chození Blažejem.

Na svátek sv, Blažeje (3. února) bavívali se staří obchůzkami žáků, školáků, podobnými asi, jako se chodilo Řehořem. Zábava tato jest doložena u nás již od století XIV., tedy zábava jedna z nejstarších, o jakých se v památkách staročeských dočítáme.*)

V Cisiojanech, kalendářských říkadlech staročeských z věku XIV. a XV. často zapsány jsou zmínky o tomto žákovském obyčeji: »Již Hrom, Blažej, Hat, šli spolkem do školy zpievat.« ». . . Blažej, Hat došli spolkem v školu zpievat.« **)

Dobře tu vykládáme souvislost svátku sv. Blažeje s narážkou o zpěvu do školy, že se tu činí v Cisiojanech zmínka o žákovských obchůzkách na den sv. Blažeje, příbuzných s obchůzkami Rehořskými. Na Moravě a na Slovensku chodívali a chodívají školáci místo sv. Řehoře na sv. Blažeje (3. února). Písně se shodují skoro doslovně. Aspoň některé uvedeme. V kalendáři slovenském z roku 1799 otištěno je toto říkadlo: »Dnes jest sv. Blažeje den, v němž se zachovává obyčej ten, že chudí žáci chodí po domích dobrých lidí, by svú živnost dostali. I my sme k vám přišli, by sme se s vámi zišli, byste nám netco dali. Milá paní, pro tvú čest dej nám masa velkú čest. Pakli nám masa nedáte, na svojích hrncoch poznáte, když budu lietat z police do mlinárovej světlice. Tam sa obžerú pšenice z tej ukradenej merice.« ***)

Zevrubně popisuje chození s Blažejem na Slovensku J. K. z r. 1864 a zaznamenává tento popěvek: »My ubozí žáci, chytří jak zajíci, do školy chodíme, tam se učíme Pana Boha chváliti a rodiče ctíti, bližních milovati, starý zvyk neponechati.*

Dobšinský líčí obchůzky mládeže slovenské na den sv. Blažeje ve Sborníku Matice Slovenské. Chodívají prý žáci s rožnám vybírat panu učitelovi slaninu. Jejich vůdce říká jménem všech: »Na deň svatého Blažeje vždy ten obyčaj sa děje, že po domách školskí žiaci chodia ja-