zpívá tuto píseň: Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi! Prošedše celou ves, ubírají se k vodě, kde smrt odstrojí a za hlučného jásotu do vody hodí. Když smrt plyne již po vodě, dají se všickni do křiku, hlučně volajíce : ^Utíkejte, smrt nás honí!« Tak zvolají třikráte a pak s velikým hlukem ženou domů.

V okolí Příbramském ustrojí si děti smrt, dají ji na hráz a chodíce s ní od domu k domu, ukazují ji do oken a očekávají pak dárky, které jim hospodyně uštědří.

V Ratajích na Táborsku udělají si děti pannu, obléknou ji strakatým oděvem, obejdou ves a zastaví se pak nad stokou, ode mlýna do říčky Smutné tekoucí. Zde shodí smrt do proudu a zpívají: Smrt plave po vodě, nové léto k nám jede.

Též v okolí Zátce vynášejí děti smrt a přinášejí do vsi léto. Obléknou totiž došek v oděv ženský a pestrými stužkami a jinak jej ozdobí. Takto vypravenou smrt vezmou buď pod paží nebo ji nastrčí na tyč a nesou za vesnici, kdež ji zase odstrojí a holý došek hodí buď do vody nebo do příkopu. Když byli smrt takto utopili, chodí potom po vsi dům od domu s máji nebo s litem, to jest s jedlovým stromkem, barevnými stužkami a malovanými výdumky ozdobeným a takto zpívají: Svatý Jiří vstává, zem odemykává, aby tráva rostla, travička zelená, růžička červená, fialka modrá. Dej vám Pán Bůh dobrej den, pěkná paní i s pánem, i s družbanci, květovanci, s červenými vejci, s žlutými mazanci. Jaký je to mazanec bez koření, bez vajec. Zadrkejte almarou, ať ty groše vypadnou. Rozdrhni se, míšku, dej nám po penízku, po malém, po malém, po vajíčku červeném. Až půjdeme z domu ven, dej vám Pán Bůh dobrej den, panímámě mazanec, pantátovi skládanec. A ty, svatá Markyto, dej nám pozor na žito, i na všecko obilí, co nám Pán Bůh nadělí. Hody jdou, květy jdou, vedou líto za sebou, dej nám Pán Bůh tra-vičku až do kolenou!

0 smrtné neděli na Písecku děti nesou stromeček ověšený obrázky, pentličkami, barevnými papíry a malovanými vyfouknutými vejci (pouchy). Přijdouce do dvora spustí: »Smrť nesem ze vsi, nové léto do vsi, a ty svatá Markyto, dej nám pozor na žito, na to všecko obilí, co nám Pán Bůh nadělí.« Zvyk tento do nedávná se udržoval. (Jar. Mácha.)

Na Bechyňsku přistrojila si děvčátka, obyčejně 8—12letá, velké »dítě« z cárů a s dítětem tím chodí po vsi od domu k domu, zpívajíce : »Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi. A ty svatá Markéto* atd. »Svatý Petr jede k nám, do věnečku veze nám, nám, těm .... pannám.« A když pochodily celou ves, jdou pak ku potoku a hodí tuto »smrt« do vody, zpívajíce: »Smrt plove po vodě, nové léto k nám jede*. (J. K. Hraše.)

Krátký čas před smrtelnou nedělí a o smrtelné neděli (5. neděle postní) v Kokořově u Nepomuka chudá, malá, as 8—151etá děvčata chodívají od stavení ke stavení a ode vsi ke vsi s loutkou v náručí. Hlava loutky té jest z hadrů obalených bílým plátnem a očepena jest dětskou čepičkou. (Viz obr. 6. na str. 50.) Ke hlavě přiléhá pár ručiček, dřevěných