str. 84
co jsme dobrého přijali, brzy nám to vyjde z hlavy. Tak jsou to nešťastné časy: strejci, bratru vyrvem vlasy. »Cert mně do něho, co pak víc! Já se*jej neprosím za nic. Bez něho přece živ budu, ještě mu na-
tluču hubuU 0 přehrozná nevděčnosti, lidských srdci ztrápíš dosti. Co pak tebe trápit bude, zkusíš, až tvůj cíl vyjde, jestli (su) polepšiti nechceš, zlou odměnu nSkdy vezmeš. My nevděčnost zavrhněme, spaseni věčně budeme ....
