str. 130
Na stáří hry velikonoční koulení vajec Dr. J. L. Píč upozornil. Dokazuje, že koulení vajec provází typ lužických nádpb k Polabí. *) Připojený obrázek znázorňuje, jak se baví lid i mládež v Lužici koulením vajíček s vrchu k vodě. Zábava tato udržuje se posud po krajích českých.
Odpoledne v pondělí velikonoční (vypravuje Sembera) nastává koulení vajec na válkách. Udělají se za pěkného počasí na konci předměstí pod širým nebem, za deštivého ale někde ve stodole dlouhé, zpovolna se schylující války; chasa a dílem i dospělí sousedé, scházejíce se tu, kladou vařené obarvené vejce podél podešvu u boty a pouštějí je dolů. Gí vejce nejdál uběhne, ten vyhrá. Běda však při tom ošemetnému zchytralci, na nějž by se prozradilo, že syrové a tudít živější vejce (upijenku) s vařenými o závod pustil; jeho nový velkonoční kabát neušel by štempli vaječnímu za tak ohavný podvod. I tato iindy velmi oblíbená hra vychází rok od roku z obyčeje.**)
V Křinci o pomlázce ťukají nyní vajíčka, ale před lety bývalo obyčejem koulení s kopečka, což se dělo vždy na stráni polední vrchu Gho-tuce. Pomlázky účastnila se ponejvíce mládež škole odrostlá a dospělejší. (Ant. Stifter.) V Přerově u Labe na pomlázku koulí se vejcemi s kopce dolů. Komu se nejdále odkulilo, ten vyhraje (J. Kafka). Odpoledne na Ghol-ticku scházejí se chlapci a koulí neb hrají o vejce. Na mírném svahu louky neb hráze (»na válku<') srovnají se vejce do řady k prutu, který, když se zdvihne, koulí se vejce dolů. Cl vejce nejdále dokuli, toho jsou ty ostatní, neb si je krejcarem vykoupí a koulí se dále. (J. Hanuš.)
O velikonočních svátcích bývá v »borcích« na Zálabí a na Kolínsku vůbec veselo. V pískových vátinách vyhloubí některý chudší občan zálabský asi 3 nebo 4 metry dlouhé a 1 metr široké strouhy, docela však mělké a pozvolna se klonící, t. zv. vály, sloužící ke hře s vajíčky. Dno jejich jest pěkně uhlazeno. Když hra počne, položí strážce na konci, jenž jest povýšen, prkénko, za něž hráči položí vajíčka v řadu, a pak rázem je zvedne. Vajíčka zvolna se kutálí, a které první dospěje konce, vyhraje všechny~ ostatní. Majitel valu obdrží buď jedno vajíčko nebo 2 kr. za každou hru od toho, jenž byl vyhrál (V. Sixta).
Ve Vamberku a v okolních obcích***) udržuje se velikonoční »koulení vejci« na valbiskách (»valbiště«). Valbisko upravují na Bílou sobotu odpoledne. Za městem (nyní u sv. Jana na podměstí) nasype se vrstva hlíny tvaru obdélníkového. Na hrubší poklad nasype se vrstva popelem promí-šené hlíny, upěchuje se. Po délce položí se dvě silnější hrázky, aby se hlína nesesouvala. Násyp opět popelem se posype a válečkem uhladí. Tak docílí se plochy podobné mlatu, hladké. Místa hladká posypávají se žlutými pískem, valbisko občas chvojovým koštětem zametou. Tím zdržují se hladká vajíčka poněkud ve svém běhu. V dolním, mírným obloukem zakončeném a poněkud širším konci valbiska načrtne se řada příčných, mělkých rýh, aby se snáze změřilo, které vajíčko nejdál doběhlo. Délka valbiska obnáší
*) Srv. J. Soukup, Český Lid V. 1896, str. 72. **) Al. V. Šembera, Vysoké Mýto. V Holomouci 1845, str. 23, ***) Jos. F. Král, Český Lid XVII, 1908, str. 392.