str. 129
měřuji vzdálenost dopadlého krejcaru od vejce. Není-li tato větší než na píď, nebo je menší než na píď, vyhrál hráč vejce i krejcar. Dopadl-li však krejcar dále od vejce než na píď. zvedne si majitel vejce krejcar a hází druhý hráč. Tím způsobem se hra stále opakuje a vynáší prý majiteli vejce vždy značný zisk.
Na Boží Hod velikonoční odpoledne sejde se na chodské návsi chasa
Obr. 117. Hry velikonoční s vajíčky v Lužici. Kreslil J. Dressler v Budyšíně.
a hoši. vyberouce si příhodné místo, házejí za přítomnosti děvčat vejce, která dostali, buď přes střechu nebo přímo do výše tak. aby padala na drn a provolávají při tom: »Rodiče, rodiče — červený vejce!« V posledních letech pravidelně vzdává se už chasa »rodičování« (tak ten zvyk jmenují). Od kterého děvčete se vejce rozbije, to má výsměch, možná i, že se tím chce zkoušeti »stálost« děvčete. V poslední době rodičování mezi chasou přestává a rodičujou nejvíce děti. *)
*) J. F. Hruška, Český Lid VI. 1897, str. 131.
|