spletenými ozdobeni jsou při svém počátku. Okraje vniterné oděvu toho podšity jsou damízem a výložky či lemůvky stužkami pěkně obtaženy. Rovně i koně (ovšem nejpěkněji kůň králův) upravené mají stuhami a zvonky, jakož i každého dvěma plenami mřížovanými a krajkovými, jednou za jezdcem, druhou zpředu, ozdobují. Krále v prostředku mají tak, že vždy dva z každé strany co nejůžeji ho obkličují, an. ostatní

Obr. 2. Skupina Derflanů diváků na jízdu králů v okolí Uh. Hradiště. Fotografoval řed. Jos. Klvařía.

opodále jedou, avšak předce nikda se neoddalují. Král se nesmí nijak brániti, byť i od chasy z jiné dědiny přepadeni byli, nébrž hleděti musí, aby se v prostředku udržel a tak od komonstva svého ochráněn býti mohl. Bývá-li zajat, musí ho chasa draho vyplatiti, obyčejně za cenu koně a nářadí králova, sice král ve vězení ostává, až ho vyplatí, což i někdy 100 zl. stříbra a více stojí, a ovšem ne hned se děje.

Mají pak s sebou řečníka také, buď jednoho z chasníků, buď též starec anebo soused je vyprovází a řeč za ně odbývá. U Olomouce