Předchozí 0024 Následující
str. 14

-z prázdnýho dvora. A ti voli měli takový rohy, že než vrána k vráně doletěla, patero mladých vyseděla a ostatní zanechala, protože pro ně místečka neměla.* — Nebo: »Máme krále chudobného na tři strany obraného; sebrali mu tři sta z prázdnýho míška a tři sta koní z prázdných stájí, a Iři sta volů z prázdných dvorů.« — ^Odbývejte nás panímámo, odbývejte: nebudete-li nás odbývati, začneme my vám střechy dráti a pod vaše vrané koníčky stláti. Spaseme vám všechno do zrnečka a uděláme vám takové obrati, že se forman šestima konima s nákladem obrátí; a ne-bude-li ještě na tém dosti, pojedeme do várky a dáme si nalít vědro goralky; budem píti a veseli žíti a panímáma s pantáto to musejí zaplatiti. Pochválen buď Ježíš Kristus!«

Honění krále v Pruském Slezsku.

V Pruském Slezsku honí krále v pondělí svatodušní, ale docela jinak než na Moravě; dříve honili krále v Hošťálkovicích, pokud obec měla pastvisko »na vrbinách* zvané, nyní posud jest tento obyčej zachován ve Lnotce u Hlučína a Bolaticích. Starci a slařeny líčili bývalé honění krále v Hošťálkovicích takto:*)

Synci od 17—20 přistrojivše se do blůzek, cajkových vest, kaštetů, ozdobenými vonačkami z papíru a růží, přikryvše si hlavy, vyšvihli se na koně švarné připravené a jeli za dědinu k vodám. Mezi Odrou a Opavicí zarazili žerď asi na tfi metry vysokou, na niž zavěsili" šátek, či červenou »šnuptychlu-'. Děvuchy rovněž sváteční šaty na sebe vzaly. Vlasy si spletly do »štrucle«, t. j. dva vrkoče položily vedle sebe do »05ininyí, aby měly podoby šlrucle chlebové, buď s holými hlavami nebo ověnčenými slavnosti se súčastnily. Hruď zakrývaly jim »jakle« černé, pod jaklemi bylo zříti šátky barvy rozmanité (malované). Brusleky byly v kartounu, sametu, štof-cajkové, servetové: sukně a lěrtuchy nejvíce kartounové. Nohy ukryly do bílých punčoch a malých střevíčků.

Synci sestavili koně do jedné řady, pak dáno znamení, a který byl první po třikrát u žerdky — byl králem. Vytáhli žerdku, dali ji královi a jeli těšit se do krčmy.

Ve Lhotce u Hlučína honí se král podobně v pondělí svatodušní kolem 3. hod. odpoledne. Je to obyčej starobylý, trvající od nepamětných dob. Děvuchy se pilně vypravují na slavnost': především seberou peníze, za něž nakoupí: malý hedbávný šátek, pentličky, cukrovinky a jiné ozdobné věci, čímž okrášlí slromeček na způsob máje. Hedbávný šátek vlaje ve vršku. Ze sebe dále vyvolí tu, která nese máj na žerdi asi tři metry dlouhé na pastvisko. Mládenci sedí na koních v řadách; průvod ubírá se za zvuků hudby na určené místo. Na pastvisku zarazí žerď do země a vedle jinou, s níž splývá bílý šátek. Jak jsou žerďky vraženy do země, nastanou dostihy. Jezdcové třikrát »rajtují« k žerďkám; kdo jest tak


*) Jan Vyhlídal, Čechové v Pruském Slezsku. V Kroměříži 1900, str. 48.

Předchozí   Následující