str. 21
jeden hospodáře, druhý hospodyni, třetí dcerušku o udělení nějakého dárku prosí, takto k nim ve způsobu básnickém mluvě:
»Moje drahá paní teta, nejlepší z celého světa! Dejte nám kousek sádla, ahyste nad mužem vládla. Dejte nám nějaké vejce,
můžete-li pro našeho strejce.
Dejte nám drobet krupek,
aby vás nebolel pupek.
Naberte hodné z hluboká,
aby vás nebolela ruka z roka do roka.«
|
Každý udělí, co možného. Když tak celou ves obešli, navrátí se zase tento zástup s králem k »trdlici«, k boudě z ratolestí u Božích muk.
Na- některých místech na Plzeňsku chodí mládenci s králem a služebníky jeho po májích po domíeh, jeden každý ve svých obyčejných svátečních šatech, totiž v modrých kazajkách a ve žlutých zvířecích plundrách, a když ves schodili, odebere se každý domů a přistrojí se do ků-rových opentlených, kvítím ozdobených oděvů a sedne každý na svého kvítím přistrojeného koně (kterého mu hospodář zapůjčí) a na zatroubení rozkazu králova sejdou se na dvůr králův (do statku rychtářova), kdežto král sobě nejpěknějšího koně vybere, a odtud teprv ubírají se všickni na koních přistrojeni na náves k boudě pod máje k vyvolávání a soudu v následujícím pořádku:
Napřed jde praporečník s májkou zelenou, okrášlenou kvítím, za ním trubači čili pískači, kteří troubí. Za nimi jede král, maje zlatou papírovou korunu s chocholem na hlavě; vedle něho jedou na koních na pravé straně kněz a na levé sudí. Za králem jede kat nebo dříč s ho-lomkem čili pochopem, poslední z královských sluhů biřic, a nejzáze jedou na koních vojáci, a za těmi pak běží mládež. Průvod ten ubírá se na náves ke kamennému nebo dřevěnému stolci, kdež před boudou, uprostřed máji udělanou, se zastaví, a vojáci, obráceni k boudě, obstoupí všechno kolem. Tu sleze nejprve kat s biřicem a pomocníky jeho s koní dolů. Biřic obchází boudu a hledá do ní dvéře nebo díru, řka:
»Co to bylo za tesaře,
že mi nenechal díru ani dvéře?
Vytáhnu si mou šavličku
a udělám si cestičku.«
|
Vytasí šavli a osekává suky břízové nebo smrkové, místem jedlové; udělav si díru, vleze do boudy a vyndává z ní stůl i stolice pro krále i důstojníky jeho, postaví je před nejvyšší prostřední máji a sloup, na kterém živá žába (někde i několik žab) visí. Potom sestoupí král, kněz, soudce a písař s koní a posadí se (místem zůstanou státi) v pořádku podle krále, který sedí na stolici.
Dle vypravování pamětníků mívali místem před boudou lípu rozso-chatou nebo tak silný májový strom postavený, že měli uprostřed koruny jeho udělanou z ratolestí besídku čili soudnici, do níž po stupních nebo
|
