súčky, súčky, na misečku mučky, přidala mu vajíčko, zdálo sa jí maličko, královna. Hárá, hárá, hárá, zhořala nám fára blízko pivovára, na našeho krála, královna.«

Na Hané zpívají: »Královno milá, král tvůj tě volá, abys k němu přišla, nebyla tak pyšná, sama jediná. Ona nepřišla, poslala posla: Ach, můj milé posle, spravuj všecko dobře, jako já sama. A on spravoval, sobě namlóval, překrásné děvečku v růžovém věnečku sobě namlóval.«

V Kuřímé na Brněnsku po tři neděle před letnicemi chodily dvě králky oblečené bíle, ostatní děvčata šla okolo nich, v ruee májky nesouce. Braly se dědinou, pějíce sv. píseň: »Ježíši ukrytý v svátosti, klaníme se Tobě s vroucností*, potom ke křížům se pomodlit. Vybíraly vejce a slaniny, z nichž pak si na sv. Ducha ustrojily trachtu.

V Boršicích na Strážničku tolikéž děvčata, na hlavách majíce věnečky a v rukou májky a královnu »zadrúženú« mezi sebou, jdou průvodem ke kapli sv. Jana, svaté písně zpívajíce. Pomodlivše se u kaple, věnečky a májky poskládají do ní.

V Blatničce ostatní děvčata nesou v rukou lipové haluze, jimiž krá-lovničku nadkrývají, že jí ani neviděti. Zastavují se u každých dveří a tu ji ukážou pějíce: »Královničko králová, král milý fa volá. abys k němu přišla a nebyla pyšná, sama jediná. Ona nepřišla, poslala posla, zelený věneček, zlatý prsténeček, jemu ho dala. Nedajte nám dlúho stať, budeme vám stěny drať. Královna bosá, studená rosa, královnička královna.*

V Postřelmůvku na Zábřežsku vozila děvčata královničku v dětském kočárku, zakuklenu, ana měla v rukou nůž a vidličky. Kdo se na ni díval, toho píchala.

V Kamenici na Jihlavsku chodí děvčata s »chudou královnou*, říkajíce: 5Chudá královna, chudý král, nemáme volů ani krav. Chce se nám královna vdáti, nemáme jí co dáti. Pajmámo krásná, na žličku másla, na křidélku mouky na ty Boží dolky.«

Na Hané říkalo se:*) »chodili s králkou, královničky chodili.« Jednu z děvčat vybraly za králku, po bílu čistě upravily, na hlavu posadily korunku. Po bocích měla komonstvo sestávající ze tří nebo čtyř děvčat. Děvčata chodívala s králkou kousek za chlapci-školáky (kteří chodili s králem) a u stavení nebo v domích zpívala. V některých dědinách chodily s králkou toliko školačky, jinde zas dospělejší děvčata od 12.—18. roku.

Když se píseň zpívala, sama královna točila se v kole, které utvořila děvčata chytnuvše se za ruce; leckde zase dvě neb tři pobočnice královniny protočily se s králkou po jizbě.

V Oplocanech na Tovačovsku posud »královničky chodijó«. Královnička je po bílu celá oděná a na hlavě má věneček z vitého kvítí, po boku má jednu školačku, rovněž bíle oblečenou. Ostatní děvčata jdou za nimi. Zpívá se píseň »Vyletěl sokol« a prosí pro královnu »na bílé střevíčky«, aby se jí procházely »z jizby do světničky.«