Předchozí 0063 Následující
str. 50

onde jednou, onde vícekráte, chodí králky či královničky neb králenky, ale ne jedním všady spůsobem. Obyčejně dvě děvčátka pěkně ustrojená v bílé sukně, stuhami, šátky, perlami a věnci — z předu a zadu z pestrých květin, na hlavě růžovými — ozdobená, jedna králku, druhá krále představujíce, chodí dům od domu; doprovází je neurčitý počet děvčat jiných, z nichž jedna nese škatulu na vybírání peněz, jedna chvojí či máj. Někde, n. p. u Hradiště, Kelče a j., okrášlená Jánkou, t. j. vínkem ze skleněných perel na hlavě; tři královničky ji provázejí, hlavu kvítím ozdobenou majíce, z nichž jedna nese košík na dary a druhá májek, výdumy barevnými, pentlemi a pozlátkem ověšeny. Když byly do domu vešly, tedy pozdravivše, počínají tancovati a sice obyčejně král s králkou napřed kolíbavý tanec, potom skočný, anoť jim komonstvo přispěvuje*).

U Krumlova ve Vedrovicích chodívaly králky po dvě neděle; jednu neděli chodily čtyřy, druhou neděli dvě, pokaždé mnoha děvami provázené, rusadelnou slavnost s králenskou spojujíce. Ty čtyry totiž chodí okolo studně, jsouce oblečeny dvě bílo a dvě červeno. Když třikrát kolem studně obcházejí, drží děvy jiné nad nimi větve, ponejvíce z vrb, zpívajíce nyní ovšem píseň svatokřesťanskou, jež ale druhdy jistě jinaká byla. Píseň tato jest:

Svatý Michale archanděle, spomeň na nás,

prosíme Jezu Krista, Marie synáčka,

by nám ráčil pomocti ze všeckých nouzí

a nás nezapomenout pro svou hořkou smrti.

Kyrie elejson.

To u studně jedné odpravivše, jdou k druhé, až veškery studně v osadě obejdou. Na neděli druhou teprvá králky chodí a sice dvě toliko jsou ustrojeny, jedna červeno (král) a jedna bílo (králka**). Srv. popěvek při královničkách v Troubsku: »Svaté, milé Floriánko, pros za nás, me prosíme Pána Jezu Krista, Panenko Mario.«

Na Záhoří Lipenském chodí pospolu král s královnou. Oběma jsou děvčata oblečená v bíle, hlavy majíce zapleteny a přes sebe pod paží červenou pentli. Chodí dům od domu, v každém zazpívají a zatančí***1.

Na Tršieku chodila toliko děvčata s královnou. Královna byla pod věnečkem, v ruce držela šátek. V jizbě postavila se ostatní děvčata kolem královny, pochytala se za ruce a zpívala; královna se v kole točila.

Na Podluží chodí »královničky*. Čtyři děvčata nesou baldachýn (malovaný šátek za rožky o čtyři hůlky uvázaný), pátá, »královnička«, jde pod baldachýnem, vlasy majíc rozčesány, »krámský« věnec na hlavě a druhý nesouc na talíři. Za nimi jdou ostatní děti. Chodí dům od domu, a nosičky říkají: »Královničko, královno, tvůj král ťa volá, abys k němu išla, nebyla tak pyšná, sama jediná. Ona neišla, byla sobě pyšná královna. Poslala, poslala zelený věneček, zlatý prsténeček jemu dodala. Súéky,


*) Sušil, Moravské národní písně, v Brně, 1860, str. 755. **) Sušil, Moravské národni písně, str. 760. ***) F. Bartoš, Naše děti, 18S8, str. 306

Předchozí   Následující