Předchozí 0037 Následující
str. 32

sporů, již bývali u Hejtmánků Hlásenští, a sotva že chasa domů doběhla, aby se přestrojila, už zahráli před hospodou.

Tou dobou chodívaly žnečky po staveních s věnci. Žádné z nich neměly ten věnec tak vyparáděný, jako ty Simkovic. Před Kostelníkovic chalupou se všechny sešly a braly se s Kostelnicí, jakožto nejrozšafnější a nejvýřečnější, v čele, nahoru k Šimkovům. Šly po potocích, a u Šimků již je z oken viděli. Hnedle si všecko jak se patří přichystali. Panímáma šla na dvůr, pantáta zůstal ve světnici. Sotva že žnečky pod okna přišly, postavily se před vrata, a již Kostelnice spustila:

^Panímámo zlatá otvírejte vrata; neseme vám věnec ze samýho zlata.«

Panímáma hned jim otevřela. Když do světnice vešly, pokročila Kostelnice vpřed a držíc věnec na rukou, takto začala:

»Se srdečným přáním

a vážným vinšováním

vstoupily jsme do příbytku vašeho.

Myslíme si a máme za to,

že nám za zlí míti nebudete,

nýbrž v dobrý obrátíte.

Pantáto a panímámo já vám vinšuju,

aby vás Bůh ještě mnohá léta

ve zdraví a čerstvosti zachovati ráčil,

tak abyste ku potěšení a oblažení

s vašou milou familijou

ještě hodně hojnech žní požívati mohli.

A tak aby vaše síla

v těchto obživujících žních

obnovena býti mohla. <

Na to podala pantátovi věnec a už zase říkala:

^Pozdravuje vás pánbíček a posýlá vám věneček. Když sme my ten věneček chtěli míti, musili sme do daleké země až pro kvítí jiti Věneček sme si musili nechat v Praze víti. Ne z konvalinek, ale z takejch květin, jakých zahradník v zahradě štěpuje; od něho se vám to draze kupuje.*

Když pak každá po sklence kořalky dostala, vystoupila zase Kostelnice vpřed, a zakončila říkání těmito slovy:

»Mějte sedláci mějte vy radosf, že jste naklidili do stodole dost. Žita pšenice, ječmen a oves, nemusí jíť ženci na pole podnes.

Jestli vám tam jaký klásky zostaly, zažeňte tam husy, by je sebraly;

nebo vy rádi

pečeně máte,

potom o hodech

to všecko shledáte.«

Sotva že doříkala, dala panímáma každé ještě po výslužce. Poděkovavše případně, rozešly se žnečky každá po svých. Tak jako u Šimků, bývalo to v jiných statcích také. Pak v každém stavení visel věnec ve světnici na stěně. —


Předchozí   Následující