str. 45
Gazdo náš, gazdo náš,
chystaj nám aldamáš!
Ani sa do sklepa před náma neskováš,
do sklepa neskováš, ani do kuchyně,
a my sa optáme dobré hospodyně.
Otvíraj nám, gazděnko, otvíraj nám
vrata,
ať nepolárném na věnečku zlata. My si nesem věneíek, a v něm sú růžičky.
a sak si to uvily N. (hospodářovo jméno)
žničky.
|
Když vejdou do chalupy, >vinšuje« jedna ze žnic:
Pámbu daj dobrý večer, už k vám jdu,
dáte-li nám tu dožatú opravdu.
Tu je ten domeček, co (mu) patří ten věneček;
tu je ten klíneček, co má viseC věneček;
tu je ta hospoda, toho vínku sloboda!
Nesem vám věneček pro vysvěcení, že sme vám zežaly, co ste kde měli.
Šiřej, žničky, šiřej, ať já jdu k svému hospodáři bližej.
Co ste po nás žádali, všecko sme vám udělaly,
nažaly sme vám žitečka, aby byla do roka svatbička nebo kmotřička.
Nažaly sme vám sto kolků rži, sto kolků pohanky,
aby měli pacholci vaši hezké galánky.
Nažaly sme sto kolků ječmeňa,
aby byla dobrá vaša žena.
Nažaly sme sto kolků ovsa,
aby měla hospodyň pro krávy a hospodář pro fuksa.
Když sem já šla přes to vaše role,
dvě sestřičky tam svačily.
Já sem jim říkala: Rač Pámbu žehnať —
a ony se počaly na mňa hněvat
Tá jedna sa ale na mňa obměkčila
a mně téj svačenky udělila.
Dala mng jedno klepétko račí a jedno
ptačí.
Tak sem sa téj svafienky nasvačila, až na mně kordulečka napjačila.
Já vám vinšuju ščasný a veselý rok,
aby vám vypadl z pece bok.
Jak vám ho nezamaže pacholek ani
dívka, tož si pošlete pro zedníka.
Jes-li nevíte pro kerého,
tak pro teho sčerta* Johanovského.
Kerý dobrý a poctivý mládenec, ten udělí žničkám na věnec; kerý nechce nic dáti, ten míšek i s penězi ztratí.
Obdrží za to odměnu,
že dostane starú ženu,
starú a brblavú, co ho strčí pod lávu.
Vytrhnúc ho z pod lávky, dá mu za dva pohlavky, a bude ho sem tam vodiť, když žničkám na věnec nechcel nic odhodit
Já vám vinšuju, aby vám Pámbu požehnal, kolik je v hoře jedliček, tolik teliček, kolik je po horách pníčkfl, tolik býčků, kolik je po světě vrabečků, tolik chlapečků, a kolik má husička péreček, tolik céreček.
Také sme vám nažaly, pane hospodáři,
sto kolků bobu, abyste měli pro chudobu;
sto kolků mylku, abyste měli pro pacholka aj pro dívku.
Nažaly sme vám stolků járky,
abyste nám daly vědro goralky.
|
|
