Druhý den o 9. hod. pili vařené pivo; že i na obyčejné nezapomněli, je jisto. Večer byla společná večeře — a muzika. K hudbě také ženy se dostavily; mimo to za dne poslali jim masa, jež si v některém gruntě upekli a pivem darovaným zapili. Třetí den ráno bylo vařené pivo a »syrové* také. Všemožné kousky se prováděly, zvláště přetahovali se na prstech. Večer byla baraní polévka, též takové pečené maso, mačka »pló-cova«, plíčková, protože dostali od řezníka třeba šest baranů, že mohl pást na rolích. Dali také barana ženám, které v ten den muže častovaly. Každá zvláště doma zadělala a na talířku donesla toho žitného. Při těchto večeřích hrávali čtyři muzikanti na houslích, mezi nimi také pan rechtor (učitel).

Ve Skašticích u Kroměříže, jak odsypali pastýřům, změřil se zbytek obilí, jež prodalo se v licitaci. Za stržené peníze pilo se po tři dni. Celá dědina rozdělena byla na ctyry desátky, vždy po desíti sousedech; ve čtvrtém desátku byli: rychtář, pudmistr, konšelé, rechtor a z větráku mlynář — ti jedli a pili extra. V každém desátku oběd se vařil z pořádky, až na všechny víc než za tři léta se obešlo. K obědu bývala polévka lukšova, hovězí maso, pečínka též taková a vdoláně bez nádivky. Pro pivo posílali si sousedé do hospody, kde točeno do putýnek a tak nošeno k obědu. Večer všichni i ženy shromáždili se v »šinkhóze« a pilo se dále. Obyčejně dva muzikanti na houslích hrávali a Skaštičtí tančili »hébavé tance«: »Mně se všecko zdá, že rnoje milá černé oči má atd.« V hospodě ženy sousedy > pucovaly* břitvami z ťříŠek, jež obtahovaly na sukních, a za zrcadlo měly struhátko; při pucování sousedé se nejvíce nasmáli. Opucovaný musil hotovými zaplatit. Po sýpce, některý den za stržené peníze měly hospodyně bez mužů »zavdanó«.

Při sypání obecním zřízencům o sv. Martině bývalo tedy v každé osadě na Hané*) veselo: jedlo a pilo se »z poplatků mladých sousedů*, »z různých darů« a na »obecm'« (= útraty), proto každý se přičiňoval ze všech sil, aby se nic nezkazilo. Ve Stříbrnících u Kojetína koupili si každého roku již z jara čtyři jalovice, které se na obecních pastvinách vypásly a o sv. Janě prodaly. Za utržené peníze koupily se druhé čtyři, kterým se říkalo »hodule«, poněvadž dvě z nich se o hodech zabily k počastování sousedů, a dvě se prodaly na pivo. Hlavy ze zabitj ch krav snědli pastýři, maso sousedi. Jelikož pastvin na Stříbrnsku bylo mnoho, pásávali tam sousedé z Pivína, Charvát atd. své koně. I tento poplatek se při sýpce propil. Jedlo a pilo se obyčejně od neděle do pátku za ustavičných šprýmů: Jeden se oblékl za cigána, druhý za žebráka a pod. Spalo se málo, neboť každý hleděl, aby co nejvíce užil. Něco zameškati bývalo hříchem.

Kdysi starý Vanský už za stolem usnul. Tu ho ostatní vzali, položili uprostřed hospody na desku, přikryli plachtou a rozžehli lampičku. Starý Hrabal naříkal a plakal, ostatní zpívali pohřební. V tom se probudil Vanský, který vždy šprýmem oplýval, se slovy: »To mne Vám nesli andělé