str. 16
rovati. 4. Není to tak, mile Smyslil, jak bys ty to sobě myslil, ale musí to tak býti, jak to obec bude chtíti. 5. Nechtěl's 30 funtů dáti, teď musíš 20 přidati; ta suma činí padesát, ještě tomu musíš být rád. 6. Pak přidáš piva půl bečky, to abys ukrotil všecky, jak se to všecko vyplní, jsi zase masar, jak jiní.
Smeslel (zj>ívi): Nebelo by se to stalo, kdyby v kotrbě nebylo; ale že jsem měl v kotrbě, zle posloužil jsem sobě.
(a dodává): No: věřte, sósedi, debech
nebel měl drbko, paleco, plno, nebelo
be so to stalo. Beclitář: A tož jak, sósedi, odpostime
mo?
Sósedi: No baf — deť sleboje. Rechtář: Tak odposť nám Pán Bůh. Smeslel: Odpost nám Pán Bůh. A nic
za zly.
(Konec.)
Cecilka. Kateřinská.
Na den sv. Cecilie, patronky hudebníků (22. listopadu), scházeli se podle stanov členové literátských bratřin, zpěváckýeh a hudebních bratrstev, společnosti žváčů a družbu svatebních,*) k výročnímu shromáždění. Tam po mši svaté jednali o spolkových záležitostech, přijímali nové členy, prohlíželi spolkové nástroje hudební, rozhodovali o podpoře neduživých druhů, vdov a sirotkův. K večeru šli do hospody, kde zahájena byla veselá taneční zábava Cecilská, Cecilka, na rozloučenou s veselostí před adventem.
Gecilky účastnila se pak po večeři a úklidu chasa. Přišli také sousedi s ženami a dcerami. Nebyla to muzika slavnostní, se šatem svátečním. Na Ceeilku chodilo se jen tak a »na polo« svátečně, ale zábava bývala stejně bujná, skočná jako muziky o pouti, o obžinkách a o posvícení. Kde Ceeilku řídil učitel, jenž v starší době hudbou při muzikách si přivydělával nebo muzikantům *z kruchty*, kostelním, dopřával za jejích »figurálky« celého výnosu při Gecilce, (jako na př. v Kostelci nad Vltavou), slavila se Cecilka jako slavnost celé obce. Ba k půlnoci přišli i maškarádi, kominík, žid s rancem, mlynář, kovář Pixa s harmonikou, chasníci v ženských šatech a skotačili, škádlili sebe i tanečníky a děvčata v půlnoční přestávce. Živě se dosud pamatuji, jak jsem sedával na zídce u kamen se soudruhy z dětství zvláště s Jos. Rackem a jak jsme se dívali na dovádivý rej maškar, jak písmák bednář Hadáček bušil ková-
*) Srv. Pošt. Nov. z r. 1722, 31. ledna: ^Císařští dvorští muzikanti minulou středu svátek své patronky sv. panny Cecilie v kostele při pěkné kumstovné muzice světili*. Dle účtů města Unhoště r. 1792 »dáno hudebníkům o slavnosti svaté Cecilie 2 zl. 30 kr.« F. Melichar, Monografie m. Unhoště, 1888, str. 178. Viz též Zíbrt, Mozartův přítel a životopisec proť. Frant. Němeček, protektor muzikantské společnosti v Sadské 1818. Květy XXXII. kniha LXIV., str. B05, 617; týž, Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, v Praze, 1910. — Srv. Zábrodský Josef, Paměti Cecilské hudební Jednoty v Ústí nad Orlicí, vydané na památku stoletého jejího trvání. Vydala Cecilská hudební Jednota v Ústí nad Orlicí Praha, 8°, str, 233.
|