Předchozí 0021 Následující
str. 16

rovati. 4. Není to tak, mile Smyslil, jak bys ty to sobě myslil, ale musí to tak býti, jak to obec bude chtíti. 5. Nechtěl's 30 funtů dáti, teď musíš 20 přidati; ta suma činí padesát, ještě tomu musíš být rád. 6. Pak přidáš piva půl bečky, to abys ukrotil všecky, jak se to všecko vyplní, jsi zase masar, jak jiní.

Smeslel (zj>ívi): Nebelo by se to stalo, kdyby v kotrbě nebylo; ale že jsem měl v kotrbě, zle posloužil jsem sobě.

(a dodává): No: věřte, sósedi, debech

nebel měl drbko, paleco, plno, nebelo

be so to stalo. Beclitář: A tož jak, sósedi, odpostime

mo?

Sósedi: No baf — deť sleboje. Rechtář: Tak odposť nám Pán Bůh. Smeslel: Odpost nám Pán Bůh. A nic

za zly.

(Konec.)

Cecilka. Kateřinská.

Na den sv. Cecilie, patronky hudebníků (22. listopadu), scházeli se podle stanov členové literátských bratřin, zpěváckýeh a hudebních bratrstev, společnosti žváčů a družbu svatebních,*) k výročnímu shromáždění. Tam po mši svaté jednali o spolkových záležitostech, přijímali nové členy, prohlíželi spolkové nástroje hudební, rozhodovali o podpoře neduživých druhů, vdov a sirotkův. K večeru šli do hospody, kde zahájena byla veselá taneční zábava Cecilská, Cecilka, na rozloučenou s veselostí před adventem.

Gecilky účastnila se pak po večeři a úklidu chasa. Přišli také sousedi s ženami a dcerami. Nebyla to muzika slavnostní, se šatem svátečním. Na Ceeilku chodilo se jen tak a »na polo« svátečně, ale zábava bývala stejně bujná, skočná jako muziky o pouti, o obžinkách a o posvícení. Kde Ceeilku řídil učitel, jenž v starší době hudbou při muzikách si přivydělával nebo muzikantům *z kruchty*, kostelním, dopřával za jejích »figurálky« celého výnosu při Gecilce, (jako na př. v Kostelci nad Vltavou), slavila se Cecilka jako slavnost celé obce. Ba k půlnoci přišli i maškarádi, kominík, žid s rancem, mlynář, kovář Pixa s harmonikou, chasníci v ženských šatech a skotačili, škádlili sebe i tanečníky a děvčata v půlnoční přestávce. Živě se dosud pamatuji, jak jsem sedával na zídce u kamen se soudruhy z dětství zvláště s Jos. Rackem a jak jsme se dívali na dovádivý rej maškar, jak písmák bednář Hadáček bušil ková-


*) Srv. Pošt. Nov. z r. 1722, 31. ledna: ^Císařští dvorští muzikanti minulou středu svátek své patronky sv. panny Cecilie v kostele při pěkné kumstovné muzice světili*. Dle účtů města Unhoště r. 1792 »dáno hudebníkům o slavnosti svaté Cecilie 2 zl. 30 kr.« F. Melichar, Monografie m. Unhoště, 1888, str. 178. Viz též Zíbrt, Mozartův přítel a životopisec proť. Frant. Němeček, protektor muzikantské společnosti v Sadské 1818. Květy XXXII. kniha LXIV., str. B05, 617; týž, Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, v Praze, 1910. — Srv. Zábrodský Josef, Paměti Cecilské hudební Jednoty v Ústí nad Orlicí, vydané na památku stoletého jejího trvání. Vydala Cecilská hudební Jednota v Ústí nad Orlicí Praha, 8°, str, 233.

Předchozí   Následující