proti Pánu Bohu se páší a tudy lid sedlský v rozpustilosti, k outralám, záhubě a chudobě přicházejí. Jestliže by se pak kto ze všech stanov tak. jakž se svrchu píše, nezachoval a takových posvícení aneboližto spo-lečnejch piv braní dopustily tomu artykul sněmovní vyměřuje přísné pokuty.*)

Lidové koledy původu starého i nového seznáme. Ukázkou umělých koled, příležitostně složených, budiž »Koleda pacholátkům v Ředhošti na koledu r. 1566« v Kancionálu písní novýho zákona, to jest duchovních od rozličných mužů Božích starých Bralří českých i jiných k vzdělání, probuzení a potěšení církve Kristové v bázni Boží složených a sebraných ku prospěchu a užitku všem věrným Cechům a Moravanům od kněze Jana Muzofila Soběslavského, Léta Páně 1585, č. 22. Zpívá prý se jako: Štědrý večer dnes nastal atd. »Radostný nám den nastal, aby žáčkům koledy dal, hospodář, hospodyně, panny, též podruhyně. Myť vás pěkně prosíme, a tomu se důvěříme, že nás nezahanbíte, než nětčím obdaříte. Štědře se k nám okažte, a to sobě předně važte, že Bůh štědrého dárce, v dobrém bývá ochránce. Po časné bídě strasti, uvedeť vás bez žalosti, kdežto jest všeho dosti, do nebeské radosti. Amen spolu zpívajíc, v lásce vždy se rozmáhajíc, rcem: Bud Pán Bůh pochválen, na věky věkův Amen.***)

Starým Čechům nebylo po chuti, že se koledníků na vánoce nahrnulo až z míry, že nestačili dávati. Zarýmoval si o tom, postyskuje si neznámý skladatel v rukopisu Mikulovském:

Jako na Tři krále (viz 2. svazek této sbírky) o koledních obchůzkách rozdávali kolední lístky tříkrálové, podobně udržel se obyčej ve století XVIII. a v 1. polovici věku XIX., že školáci vzácnějším hospodářům a přátelům o koledě vánoční rozdávali obrázek, vhodný pro náladu vánoční, s umělou koledou, básničkou, otištěnou obyčejně z časopisu, z ka-