str. 34
Josef, jako tesař oblečený. Vejdou do příbytku. Josei zůstane u dveří, panenky jdouce ke stolu, na němž Maria kolébku položí a ustavičně kolíbá, stojíc v prostředku, takto zpívají:*)
Daj Pán Bůh večer vždy veselý,
Ponajprvé hospodárovi,
Prišli tri králi od východu,
Klaňali sa tomuto rodu.
Ai mi sme sa Jim prišli klaňati,
Víru pravú oferovati,
I oferujeme Jim víru pravú,
A po smrti daj radost věčnú.
A na Jich stole červená ruža,
Jich panenkám pekného muža,
A na Jich ráme vela tanierov,
Jich panenkám vela frajerov.
A pánu otci holbu vína,
Žeby vychovali strojného syna,
A paní matky praženičku,
Žeby vychovaly strojnú paničku.
Maria: Josefe!
Josef: Co chcete?
Maria: Poďte mi toto děťátko zako-
líbati.
Josef: Zakolíbej si ho sama,
Však si mu ty mama.
Ale už len idem zakolíbati:
Hájaj, belej kolíbám ťa,
Ak neusneš, prekotím ťa!
|
(V tom Josef kolébku nemotorně převrátí, padne na zem. Herci obdarováni, ubírají se dále se zpěvem:)
Ďakujeme jim za jich dary
Čo nám oni oferovali:
I oferujeme jim víru pravú
A po smrti radost věčnú.
|
Staročeské jesličky byly zárodkem vánočních her divadelních.**) Jesličky obrázkové vzrostly v divadla, ve hry studentské, zvláště v kollejích jesuitských nádherně vystrojené, opatřené skvělou výpravou, aby vábily posluchače více zvědavé než zbožné. Hrávali divadla vánoční »Betlem nebo Jesličky«, »hry pastýřské", »dialog o Narození Páně«, »o ukrutnosti Herodově«, »o útěku Ježíšově do Egypta« a pod. Zvláštní sbírku starodávných her vánočních od Václava Kozmánka a j. vydal Ferd. Menčík. Četné výjevy její podobají se hrám vánočním, posud kolujícím mezi lidem. Hry tyto jsou prostonárodním ohlasem slavnostních her žákovských. Jinou podobnou hru lidovou vydal J. F. Král.***)
*
*) Kollár, Národnié Zpievanky II. 1835. str. 67.
**) Viz Vykoukal, Jesličky a dramatické hry vánoční, Květy, 1885, I. 65 a d.; Menčík, Vánoční hry, Ruch, 1884, str. 551; týž, Příspěvky k dějinám českého divadla, v Praze, 1894; týž, Vánoční hry, 1894, úvod.
***) Komedie o narození Pána Ježíše Krista, totiž o přijetí sv. Tří králův a o smrti krále Herodesa. Český Lid V., str. 187.
|
