pak budou míti tyto snůšky prese všechen svůj populární ráz v íom, že podávají cizím badatelům přehojný materiál srovnávací ve formě přístupné a přehledne', odkazujíce je zároveň na prameny původní.

Professor slavistiky na universitě v Berlíně, Dr. AI. Briickner ve svém článku Neuere Arbeiten zur slawischen Volkskunde v časopise Zeit-schrift des Vereins fiir Volkskunde, Berlín 1911, str. 198 píše vedla jiného: »'. . . Wir stellen diesmal das Bohmische voran, denn gegenilber der Reichhaltigkeit und Fíille seiner volkskundlichen Literatur tritt die pol-nische erheblich zuriick. Unter den Bohmen selbst geht, wie bisher immer, der unermíidliche Čeněk Zíbrt voran, stets Neues sinnend, um seinem geliebten Gebíete Verstandnis und Interesse in den weitesten Kreisen zu sichern. Diesmal schlug er einen originellen Weg ein; unter dem Gesamt-titel ,Veselé chvíle v životě lidu českého' (Kurzweil im bohmischen Volks-leben), gab er in sieben rein illustrierten Heften eine Art bohmischen Fest-kalenders heraus . . . leh kenne keinen Versuch, die Volksíiberlieferung durch Wort und Bild besser auszunutzen, als es Zíbrt tut: . . . Die Fíille von Materiál aus alter und neuer Zeit, die Menge Bilder von alten Holz-schnitten an bis zur Photographie, der warme Ton, in dem der Text ge-halten ist, die Anregungen, die nach allen Seiten ausgehen (es wird z. B. Dilettanten geradezu Stoff fiir Auffíihrungen geliefert), die griindlichste Sach-kenntnis, gestalten das Ganze zu einem wahren Volksbuche, so popular und so instruktiv zugleich, so systematisch und doch so unterhaltend, dass ich es geradezu als Muster Mnsteílen módíte, wie man das Gold der Tradition auszumúnsen ?iat.«

Národní Listy, 1911, č. 8. z péra Jar. Pevného uveřejnily dlouhý článek o naší sbírce, z něhož vybíráme: »Není již nikterak novým hnutí, usilující o obrození a zachování dávných zvyklostí lidu českého, jeho zábav, obyčejů a starých tradic. Mnoho mužů věnovalo mu svou usilovnou činnost a mnoho práce vykonáno bylo od té doby, kdy poprvé zdvižena byla standarta, na níž vepsáno bylo heslo vůdčí: z lidu českého pro český lid. .A nebyla to činnost snadná, neboť znamenala buzení svéráznosti národní a křísem' poznání a vědomí národního, kterého již již mnozí Cechové pozbývali z valné části proto, že, přizpůsobivše se moderním požadavkům, odcizovali se lidu a splývali se všeobecným proudem moderní nivelisující vzdělanosti. Avšak byl tu ještě jeden důvod vážný a důležitý, který pobízel k práci lidovědnó: měla se těm, kteří s potupou a příhanou prohlašovali kulturu naši za cizí, nám sousedy našimi prý uštědřenou, dokázati původnost a bohatost našich lidových tradic. Mezi prvními a předními, kteří hned od počátku stáli v čele těchto vědeckých pracovníků české lidovědy, byl a jest univ. prof. dr. Čeněk Zíbrt. Nedávné jubileum »Českého Lidu«, jenž za jeho redakce dožil se právě dvacátého ročníku svého vycházení, ukázalo nejlépe zásluhy, které prof. dr. Zíbrt má o naši lido-vědu. Byly připomenuty jeho snahy, jeho nikdy neutuchající píle, se kterou z redigovaného jím listu za dvacet let houževnatého a obětavého snažení učinil pravý archiv české lidovědy, dotýkající se nejširších oborů jejích a probírající vše do nejjemnějších detailů s vědeckou přes-