Předchozí 0040 Následující
str. 30

žene dvěma voly vstoupil žid 8 nevěstou, která držela vycpaného kohouta. Žid s šosatým kabátem a přidělaným nosem. Nevěsta ustrojena byla jako na svatbách se děje. Na to se počal sestavovati průvod. První jel anděl, celý oblečen jsa do bílé látky. Na hlavě a na bílých střevících měl modré pentličky. Za andělem jelo šest »kyrysařů«, oblečených v brnění a s helmami na hlavě. Za kyrysary šli muzikanti a konečně saně. Okolo celého průvodu objížděl čert, celý černý se dvěma rohy na hlavě. Celý průvod objel za veselých zvuků hudby ves a navrátil se opět na náves, kde byla kohoutovi za velikého jásotu hlava useknuta. Okolo něho se pak tancovalo. Každé děvče, které tančilo, muselo dáti nějaký peníz na muzikanty, a když chasa myslela, že mají muzikanti dost, brala sama. V témž místě konalo se před lety shazování kozla. Ověnčený kozel shodil se z lomenice okénkem dolů; ostatní vše dalo se jako při stínání kohouta, s tím toliko rozdílem, že kozla muzikanti snědli.*)

Na Litomyšlsku**) kohouta zakopali za živa do země a zástup diváků obklopil ho v kole. Některý z chasy dal si zavázat oči a vzal cep, jiný ho vedl na kohouta. Vodil ho sem a tam, aby ho co nejvíce spletl, a když ho pustil, šel s cepem často místo na kohouta proti lidem. S velkým křikem a smíchem utíkal zástup a tak se několik chasníků vystřídalo, až kohouta přece někdo trefil a zabil. V novějších časech se kohout postavil jen na stůl a hlavní zábava byla jeho poslední vůle, komu co poroučí: krev holkám, které mají blechy; jazyk »babyčkám«, která už nemůže svůj převracet a do ničeho strkat; hřeben rozcuchaným; srdce falešným; maso, kdo si koupí atd. Potom se prostě jen zařízne a sní.

Václav Voleský strojíval maškarní průvody ve Zhoři (u České Třebové), pořádal také stínání kohouta, k němuž obleky i škrabošky sám hotovil a vůbec duchem celé zábavy té byl. Krátce před smrtí jeho roku 1896 vyzval ho řed. Tykač,***) aby vyobrazil stínání kohouta tak, jak se ve Zhoři dělo, což Voleský tužkou provedl. Byla to jeho poslední »umělecká« práce. Viz vyobrazení na str. 8—9 a 24—25. Spolu pak přičinil krátký popis tohoto znění:

»Téhož dne v pondělí vo posvícení anebo vo svarbě stínají kohouta, kterýž však obyčej již nyní pořídku se spatřuje. Začátek stínání kohouta je takový: 4 holky se ustrojej za družičky, vyvedou kohouta na pentlích uvázaného na prostranné místo, tam jeden mládenec na způsob popa vystrojený, má nad ním řeč, vytýkaje mu, co zlého natropil a co dobrého promeškal, a že proto je odsouzen ten den k smrti mečem. Kohout musí se zpovídati, dostane rozhřešení a jiný mládenec za kata převlečený, hlavu mu setne. Potom kohouta upekou a společně snědí.«

Vyobrazení představuje tři výjevy. V prvním vedou družičky kohouta, před nimi pak jde hudba, pop s ministranty a nejpředněji kat.


*) Miaařík J. V. St. Český Lid X. 1900-1, str. 413—416. **) Tomííek A. Posvícení na Litomyšlsku počátkem 19. století. Český Lid XVIII. 1908, str. 13.
***) Jan Tykač, Časopis Společnosti Přátel Starožitností Českých, v Praze roč. XII. 1904, str. 146—147.

Předchozí   Následující