Trhání hlavy husím (houserům), na provaze pověšeným.

Vedle rozmanitých zábav líčí v. Rohr,*) jak při panských slavnostech je lid povinen na podívanou provozovati všelijaké svoje prostonárodní zábavy. Jezdí na př. venkované na neosedlaných koních, pokoušejíce se utrhnouti hlavu huse, pověšené na provaze. Panstvo se baví nesnázemi pachtících se jezdců.

Poměrně starý doklad tento svědčí, že podobné trhání hlavy patřilo za starých časů mezi lidové zábavy. Z dokladu toho by snad někdo vyvozoval, že to byla zábava lidu německého. To by se mýlil. Mezi maso-pustní zábavy v Madridě ode dávna náleží obyčej ubíjeti kohouta, pověšeného na provaze.**) Že také ve Francii o posvícení venkované se bavili vylíčenou ukrutnou zábavou, ukazuje Pfannenschmid na základě starého svědectví z r. 1773.***) V Sedmihradsku utrhují podobně hlavu huse ve středu popeleční, jinde týmž způsobem na poslední svátek velikonoční i jindy trápí (jako ve Španělích) kohouta, za nohy pověšeného hlavou dolů.****) Podobný obřad (»Gänse- oder Hahnenreiten«) je posud znám v Německu.+) V Bavorsku je zábava, husu takto usmrcovati, přenesena na den sv. Martina patrně vlivem tradice o huse martinské. ++) Příbuzné zábavy lidové i jinde po Německu jsou oblíbeny.+++)

0 zábavě této v Cechách nevíme ničehož nic; ale za to máme dvě shodná svědectví, že na Slovensku na konec masopustu pořádali řezničtí tovaryši slavnost, při níž buď pěšky nebo koňmo snažili se utrhnouti hlavu živé huse, přivázané za nohy na provaze, napjatém mezi dvěma stromy. Husa byla opletena motouzem a bylo tedy dosti nesnadno hlavu jí urvati.