Úvodem.

Naše lidověda, vyvolaná počátkem devatenáctého věk:u, tak jako v celé západní Evropě, romantickým a národním hnutím, prošla také stejně naivními mythologickými a praehistorickými počátky, plnými dobře míněných ukvapených závěrů a dobře i špatně míněných fals, jimiž měl být doplněn obraz, konstruovaný o zlatém věku primitivní dokonalosti počátků národa, přímo souvisících s primitivností a naivní dokonalostí současného lidu.

První kroky po té počáteční horečce byly soustavnější pokusy o sbírání materiálu, sbírky písní a pohádek v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, provázené současně pokusy o vytvoření literárního umění v duchu lidovém, které zároveň melo sloužiti — očištěné, zjemněné a upravené — témuž lidu, z něhož vzešlo. Sběratelská, tvořivá a apoštolská činnost prvních autorů splývala do té míry v jedno, že dnes jsme na rozpacích, máme-li pohádky Boženy Němcové považovat za materiál к studiu lidového ducha, či za autorčino umělecké dílo, neb nejsou-li Erbenovy Pohádky spíš umělé povídky než lidové pohádky.

Celou periodu první poloviny devatenáctého věku charakterisuje pře-devším jen onen úžas nad novým objevem, když společnost, pracně robící verše podle cizích vzorů a zápasící v české knize s českým slovem, nachází najednou v tom lidu, který je dosud živým zbožím pánů a platí osvícenské době za tvory neúčastné duševního života, literaturu, hudbu, umění, umělecký život. A českým intelligentům víc než kde v Evropě působí objev ten radost, když tím nacházejí konečně onu skutečnou a rozlehlou českou říši fantasie, svítící duševním světlem a barvami, onen pramen, z něhož vyprýští nové české umění a nový český život.

Božena Němcová vycítila v polovině devatenáctého věku nejjasněji, co znamená studium českého lidu pro život našeho národu. Ona první studovala všechen život lidu a dovedla rozlišovati dvojí úkol ze studia toho vznikající, obroditi duchem lidu české umění všech oborů a pak, obracet se к lidu nejen к studiu, ale к živé a účinné pomoci. V jeho duchu a umění hledat podklad pro národního ducha a umění, — zároveň i zbraň proti škodlivým vlivům nové kultury, na druhé straně pak snažit se dobré kulturní plody učinit přístupnými všemu lidu. Najít vyrovnání mezi romantismem a osví-censtvím, abychom pověděli to tehdejšími slovy.

Teprve druhou polovinou devatenáctého věku, po zákonodárném odstranění rozdílu mezi lidem a ostatní společností, počíná soustavnější a kritičtější studium lidovědné — V cizině i u nás.