str. 29
Opavský Týdenník (1905, č. 96) žádá, aby bylo pořízeno souborné vydání slezských písní: Sbírky Lelkovy, Sušilovy, ve Vlastivědě slezské, Vyhlídalovy, Moj-žíškovy zrevidujme a s doplňky sběratelů malých (které třeba teprve vytáhnouti na světlo) vydejme soustavný celek. V čelo této práce ať se postaví naše Matice, Opavská pro Opavsko, Osvěty lidové pro Těšínsko. Společná redakce by tomu dala jednotný ráz.
@----
Josef Mojžíšek vydá slezské národní písně, které sebral ve svém rodišti Bruzovicích a po Frýdecku. (Oznamuje Opavslíý Týdenník 1905, č. 96.)
@--------
P. Karel Procházka, farář ve Stochově (pošta Lány v Čechách), připravuje knihu o jeslích v Cechách, na Moravě, ve Slezsku a na uherském Slovensku, a prosí, aby se mu zodpověděl tento dotazník:
1. Jsou či byly ve Vašem farním, klášterním, filiálním kostele — nebo v okolí — starobylé jesle? Z které doby (dle inventáře a dotazů u starých lidí)? Kdo je zhotovil — z čehoj sou (dřevěné, plechové, voskové, malované, ustrojené atd.) — jaký rozměr co do délky, šířky a výšky — jak vysoké jsou jednotlivé figurky, co představují — kolik figur je celkem — jaké a kdy se konají s nimi změny? Jsou mechanické? atd. atd.
2. Zda ve Vašem kraji stavíval lid Betlémy — staví je snad dosud? — Snad i po domech (jako dráteníci) s jeslemi chodívají (a kdo?) koledy zpívajíce (a jaké)? Kdo a jak Betlémy u Vás zhotovují? — Snad na trhu u Vás figurky' prodávají (jako v Příbrami, Písku)? Jaké? Kdo vynikl v té příčině? — Snad u Vás je továrna na hračky a hotoví tu Betlémy? atd. atd.
3. Snad u Vás za starodávna někde se ukazovaly jesle — a kde? — či snad dosud? — Snad byl či jest Vám znám loutkoherec, jezdící s Betlémy? atd.
4. Snad bylo by možno Vám získati daren> někde nějaký Betlém aneb aspoň několik typických figurek a podepsanému zašla ti? Mohl byste i vlídně za-koupiti u prodavačů několik typických figurek a darem zaslati podepsanému? Vlastně ne pro něho — ale s uvedením jmen dárců takto získané Betlémy či figurky po sepsání monografie podepsaný by odevzdal do zemského musea — či do musea národopisného v Praze.
5. Snad máte fotografii Vašich starobylých jeslí? Či amatérem byste je dal fotografovati a jednu fotografii byste darem zaslal podepsanému?
6. Existují někde staré archy jesličkové práce české, jako Bohmanovy, Rze-hulovy, Kopeckého, Hofmanovy, Morákovy?
7. Kde nic ze svrchu uvedeného není, prosím aspoň, aby o tom lístkem podepsanému byla podána negativní zpráva. P.K. Procházka.
@---------
V programu veřejných přednášek, jež pořádá v zimním období vždy Uměleckoprůmyslové Museum Obchodní a živnostenské komory v Praze, byla letos (21. ledna) přednáška dra M. Dreggera: »Künstlerische Entwickelung der Spitze«, — thema zajímavé jistě i po stránce národopisné.
@-----
Pozornosti čtenářů Věstníka NMČ zasluhuje velký geografický popis Ruska, probírající celou říši podle jednotlivých velkých krajů, a to nejen proto, že je to nejlepší a nejpodrobnější vypsání zeměpisných, přírodních, topografických, hospodářských, národopisných atd. poměrů říše, nýbrž i pro statě historické a národopisné, kterými jsou jednotlivé díly provázeny. Podnik nese titul: »Rossia Pol-noje ge o g r af i č es к oj e opisanie našego otěčestva* a vychází v Petrohradě u A. Devriena pod redakcí V. P. Semenova a pod vrchním dozorem Р. P. Semenova a VI. I. Lamanského. Celé dílo vyjde v 22 svazcích. Dosud, pokud vím, vyšlo 7 svazků hojně illustrovaných a to: I. Moskevská oblast a Horní Po vol ží (1899) s historickým přehledem A. Dostojevského a S. Adriánova, II. Střed o-ruská černozemní oblast (1902) s historií od obou Semenovů, III. Jezerní oblast (1900) s historií od J. Stavrovského, VI. Střední a dolní Povolží a Závolží (1901) s historií od J. Syrněva, VII. Malorus (1903) s historií od J. Stavrovského, IX. Horní Podněpří a Bělorus (1905) s historií od M. Dov-nara-Zapolského a D. Ščendrika, XVIII. Kirgizská oblast (1903) s historií od A. Sědělnikova, A Bukejchanova a S. Čadova. V popisu zejména jsou důležitý stati národohospodářské. N.
@------
