Jan Kučera, Národopjs Balkánského poloostrova. (Zpráva gymnasia) v Kyjově 1903

a 1904. Ref. Sb. Čes. spol. zeměvědné, XI. (1905), str. 188. E. Pittard, Ethnologie de la péninsule des Balkans. Le Globe. (Geněve) 1904,

t. XXXXVIIL, p. 1-93, Ref. Zentralblatt f. Anthrop. X., 277. Др. M. Б. СмильаннЙ Етнографско груписанье народа Балканскога полуострова. Годишньица

Николе ЧупцЬа кн. XXIV. Ref. Летопие лат, ерпске кн. 230, str. 120.

*J. A. Weisbach, Die Serbokroaten Kroatiens und Slawoniens. Mitteil. Anthrop. Ges. Wien XXX., str. 99—117. Ref. Zentralblatt f. Anthrop. X., 276.

*JoBan ЕрдельановиЙ, Проучаванье насельа у српским земльама. Статьи по славяноввдъшю I. С.-Пб. Акад. Наук. str. 149—169. Resonující referát о novém velkém podniku od srbské akademie pod vedením prof. Jov. Cvijiče vydávaném, o úvodní programové stati Cvijiéově a o monografiích vytištěných v I. а II. svazku.

*Jbyö. ПавловнЙ, Нов тип насельа. Срп. кньнж. Гласите. XIV., 362 sl.

*Ноп Богдан ЛалевиЬ и Иван ПротиЙ, BaeojeBiihii у Typcivoj Границн. Срп. етногра*. 36. VI., 693 — 733. Na sever od černohorských Vasojevičů v beranské nahiji až do bělopolské kazy.

*Радолир M. ИлнЙ, Ибар. АнтропогеограФске проучаваньа. ib. 521—692.

*Craiioje M. MiijaTOBiih", ТемниЬ. ib. str. 245—405. Mimo popis osad tohoto kraje v středu král. Srbského také několik slov o ethnických zvláštnostech, o kroji a obyčejích.

*Рнста Т. НнколнЙ, Иольаннца н Клисура. ib. str. 1—244. Podrobný popis toho-kraje jižního Srbska, především jeho osad a obyvatelstva vypsány také některé ethnické zvláštnosti jeho.

*Мил. Р. РакиЙ, Качер. АнтропогеограФСка проучаваньа. ib. 734—859. V okr. rudnickém král. Srbského. Několik málo slov též o kroji.

Ze srbských hor. Z mého denníku a vzpomínek ze Srbska. Napsal Jos. Zd. Raušar. V Praze. Nákladem vlastním 1905, str. 93. Obsahuje též různá pozorování národopisná, jako na př. čarování při rojení včel str. 73, 87, a zahánění mračen pláčem ženským i střílením a j. v.

La Serbie к l'exposition universelle de 1905 a Liege, publié par le ministěre de l'agriculture, du commerce et de l'industrie. Belgrad 1905, р. VII.+246.

*Иван Степ. JaoTpeöoE, Ста| a Cepöin и Арбашя. Иутевыя записки. Споменпк Срп. Краль. Акад. кнь. XLI. Předeslán životopisný nástin I. S. Jastrebova. Cestopisné zápisky z pozůstalosti jeho tu vydané obsahují celkem málo zpráv národopisných, nejvíce ještě o poměrech národnostních, o hynutí srbského živlu pod nátlakem tureckým a pod vlivem albánským.

*Светозар ТомпЙ, Скопска црна Гора. АнтропогеограФСка в етнограФска студий. Српски етногр. 36. VI., str. 407—520. Mimo popis domu a hospodářských stavení pojednáno o obyčejích, zvláště o t. ř. slavě, dále o kroji, otištěno několik písní, též dvě epické (Марко КральевиЙ u дете Дукатпнче, Девет EyJK0B4aHa u Асан бульуг-баша) a několik pohádek.

The Bepublic of Ragusa, an episode of the Turkish conquest by Luigi Villari. London 1904, 424, 8°. Zmiňuje se o obyčejích a mravech města Dubrovníku. Ref. Revue critique, XXXIX. č. 27,

Dr. C. A. Neufeld, Illustrierter Führer durch Bosnien und die Hercegovina, (Hartlebens illustrierte Führer Nr. 56.) Wien, Hartleben 1903, 120, (VJII + 92.) Ref. Allg. Lb. 1905, č. 7, 214.

Bordeaux Albert, La Bosnie populaire. Paris, Plon-Nouvrit & Co. 1904, 8°, 307 str., 12 vyobr. s mapou. Alig. Lb. 1905, 19, 599.

Karl Oestreich, Die Bevölkerung von Makedonien. Geograph. Zs. XL, 268—292. Bez znalosti slovanské literatury, ale na základě autopsie, správně ukázána naprostá nespolehlivost spisu Gopčeviéova, též dosti správně posouzen spor srbsko-bulharský o Makedonii.

Путннкъ (H. Леидеръ), Константинополь, Аеонъ, Македошя п уголки Poeciii. Очерки и картины. Оь рисунками художника А. В. Ганзена. Издаше А. С. Ганзена. С.-Петер-бургъ 1905. Ref. Истор. Bíct. СП., 1090.

В. Златарски, Приносъ къмъ антропологическою изучване на българнгб. Период, списание LXVI., 281—289. Ref. о studii dra S.. Vateva v »Buletins et Mémoires de la Societé d'Anthropologique de Paris« V., s. t. 5, fasc. 4, p. 437.

Barbarich Eugenio, Albania. Monografia antropogeografica. Roma (En. Voghera) 1905, str. 344. Kniha důležitá i tím, že pojednává o sporné národopisné hranici Srbů a Bulharů vzhledem k Albáncům. Dosti podrobná připojená národopisná