Steinmetz Karl, Ein Vorstoss in die nordalbanischen Alpen. (Zur Kunde der Balkanhalbinsel. Reisen und Beobachtungen hgb von Carl Patsch. H. 3.) Wien, A. Hartleben, 1905, 60 str. 8°. S vyobr. a s mapou. Cenný materiał ethnograf. Ref. Deut. Lztg. 1905, 41, 2531.

*Марко Мпжанов Поповой ДрекаловпЙ, Живот и o6ii4aju Арбаиаоа. Летопис Мат. српске. кн.. 230, str. 41-79.

Geizer Н., Vom Heiligen Berge und aus Makedonien. Reisebilder aus den Athos-klöstern und dem Insurrektionsgebiet (XII. + 262, 43 vyobr. 1 mapka.) Leipzig 1904. Teubner. Ref. Lit. Zb, 1905, 6, 208.

Jan Vařeka, Slovanská jména v topografii Novořecka. (Zpráva gymnasia) v Českých Budějovicích 1902. Ref. Sborník Ces. spol. zeměvědné, XI. str. 191.

*Л. Мплетпчъ, Найновй изсйдвання по етнограФяята на гагаузпт'Ь. Перноднческо списание LXVI., 256. — Ref. о pracích V. A. Moškova о tomto pravoslavném kmeni tureckém v severovýchodním Bulharsku a Bessarabii.

P. Traeger, Die Jürüken und Konjaren in Makedonien. Zs. f. Ethnologie XXXVII, 198—206.

Zajímavého úkolu podjalo se c. k. rakouské museum pro umění a průmysl ve Vídni, uspořádavší výstavu lidového umění a domácího průmyslu v rakouských zemích. Výborem Národopisného musea českoslovanského byla jsem pověřena, bych uspořádala oddělení českoslovanské, kteréhožto úkolu podjala jsem se s tím větší horlivostí, že opětně po mnoha letech octly se naše krásné práce lidové v hlavním městě říše, a mohly se dočiniti patřičného ocenění a obdivu. V březnu minulého roku při výstavě bílého vyšívání a krajek v témž museu] byli to hlavně Slované, kteří svými uměleckými pracemi zbudili obdiv navštěvovatelů a ne méně i dnes opětně poutají velkou pozornost obecenstva. Nynější výstavka předvádí vedle pestrých výšivek i jiné předměty lidového umění domácího jako jsou: všeliké šperky, nástroje, nářadí a podobné.

Výstavka jest rozdělena dle krajin slovanských a zemí alpských, které zaznamenány jsou vesměs jako německé, což nás naplňuje podivením, neboť jest známo, že valná část obyvatelstva jižních krajin alpských jest slovanská. Největší zajímavosti pro nás má oddělení slovanské a protož popíši je zevrubněji. V první řadě jest to kmen českoslovanský, který počíná třemi místnortmi. V prvé nalézají se ukázky lidového nábytku, které však neuspokojují, neboť oddíl tento jest velmi chudě zastoupen, ani sbírka nástrojů, šperků a keramiky zdaleka nepodává přibližný obrázek lidového umění, jaké bývalo a kvetlo v českoslovanských krajích. Jest chybou našich museí, že výstavku tuto obeslaly právě těmito předměty velice spoře. Nejvíce zastoupeno jest museum chrudimské nábytkem a pak naše museum, které ještě v poslední chvíli poslalo na výstavu něco vyřezávaných dřevěných předmětů, košíků, forem na perník, železných předmětů a t. d. V dalších dvou síních umístěny jsou výšivky české, moravské a slezské, jsou sestaveny v hlavní charakterické skupiny a přibližně též dle krajin. Karmínovým hedvábím bohatě vyšívané šátky turnovské a pestré vínky, mladoboleslavské, králohradecké, hořické a chrudimské pleny zastoupeny jsou aspoň v nejtypičtějších kusech. Též výšivky z okolí Plas, Plzně a Královic vyznačují se plenami s hustě vyšívaným cípem, dále litické pleny černé a pěkně pestře vyšívané zástěrky. К nim se pojí pestré pleny blatské posázené cętkami, pak pleny a zástěrky třeboňské podložené tillem a poseté korálky. Okolí Prahy a Litomyšlska representují dvě figuríny a sice: Dívka z Ruzyně a žena z Litomyšlska a něco pěkně vyšívaných krojových součástek. Chodsko zastoupeno jest dvěma obleky muže a ženy a Plzeňsko krojem litickým. V další síni jsou vyloženy výšivky moravské a slezské vyznamenávající se oproti českým archai-stickým rázem a starými technikami. Bohatě zastoupen jest kraj uhersko-hradištský