letími vnitřně jako léku (při chorei a epilepsii), Dnes poznána jeho neúčinnost, ale mezi lidem v Hontě trvá víra, že má nejen moc léčivou, nýbrž i chrání proti nemoci. (Podobně v Jizerských horách v Čechách se vyskytuje zprvu к účelům léčebným užívání petroleje, jež druhdy vede až к pijáctví petroleje.)

@-----------

Vzhledem к tomu, že místní jména podrobována bývají změnám, někdy naprosto nahodilým a neodůvodněným, požádal okresní výbor v Plzni profesora J. Strnada o dobrozdání o správných a historicky odůvodněných tvarech místních jmen na Plzeňsku. Dle zprávy prof Strnada byl sestaven potom správný seznam jmen obcí a rozeslán obecním představenstvům. Tím má se čeliti komolením jmen místních, jež se leckdy vyskytují i v úředních šematismech.

@-----------

Vlasten. Spolek mus. v Olomouci — uznávaje, »že vlastivědným snahám, řešícím palčivou otázku, od kdy jsou Slované na Moravě, nedostává se dosud podkladu, který by poskytnut byl vydáním díla, v němž uspořádány by byly к účelu tomu starožitnosti na Moravě vykopané a jinak nalezene« — hodlá vydati dílo, jež by obnášelo asi 15 archů a znázorňovalo by praehistorické nálezy moravské asi na 60 tabulkách.

@-----------

Ve Spolku přátel vědy a literatury české v Plzni přednesl 5. února profesor J. F. Hruška »Narodopisne črty z Chodska«.

@-----------

Na letní valné hromadě Bukovinského Zemského Musea (r. 1905) přednášel dr. J. Polek: >O cikánech v Bukovine«.

@-----------

V Lobodicích u Kojetína za podpory místní školní rady byla zařízena škola hanáckého národního vyšívání. Starobylému vyšívání, jehož zbytky se dochovaly na tom, co pozůstalo na Kojetínsku ze starého kroje, učí stará hanácká švadlena. U ní cvičí se 16 děvčat, většinou škole odrostlých. Později nastoupí do vyšívačské té školy i děvčata mladší, povinná ještě školní návštěvou. (Našinec, XLII., 16.)

@-----------

V Malmowě (v Haliči) byl restaurován starý dřevěný kostelík lidové stavby (Stát přispěl na restauraci 1000 kor.)

@-----------

Časopis mor. zemského Musea (VI., 1) uveřejňuje abecední seznam (dle původců) uměleckých památek Moravy, sestavený dle vlastivědných prací R. Volného (»Die Markgrafschaft Mähren« a »Kirchliche Topographie von Mähren«). Seznam pořídil německý konservatoř р. H. Welzl.

@-----------

Poslanec Krejčík, Němec a soudr. učinili v posledním zasedání sněmovním návrh ve příčině podporování učilišť a ústavů ku zvelebování živností v král. Českém. Žádají zejména, aby bylo přihlíženo к tomu, kterak zabezpečena a rozšířena by býti měla náležitá činnost ústavu těch opatřením dostatečně prostorných a účelně vypravených budov výstavních, učebních síní, pomůcek atd Při tom navrhovatelé i živnostenská komise, které je návrh odkázán, jistě měli na mysli předem ústavy sloužící ku zvelebovaní moderního průmyslu. Ale nebylo by možno současně se starati, aby zejména drobná rukodílná výraba byla oživována starými, lidovými motivy? Naříkáme, že státní akce na podporu lidového průmyslu stírá poslední zbytky jeho národního svérázu (vliv učitelských sil vycvičených ve Vídni, vzor-níků zasílaných z Vidně а р.). Ale nemohla by tu vedle akce vídeňské stavětí se paralelně akce česká, jež měla by v tom výhodu, že každé krajinské museum se slušným oddělením lidopisným mohlo by býti její činnou odnoží? Tím způsobem nabýval by lidopisný materiál sebraný po našich museích značného významu praktického, к němuž sama pouhá veřejná přístupnost jeho v museích nikterak nestačí. Nebylo by lze učiniti v tomto směru aspoň živější a soustavnější pokus?

@-----------

V době výstavy uměleckého průmyslu německého v Drážďanech na níž bude zastoupeno, jak N. V. již zaznamenal, samostatným větším oddělením i umění lidové, bude pořádán sjezd všech německých spolků lidovědných (as v srpnu 1906). Pořadatelem sjezdu je Verein für sächsische Volkskunde.