К tomu druží se majetek církve:

Takový je přehled majetkového roztřídění let sedmdesátých; Zároveň je z toho patrno, jak rozlehlý je chotár cerovský, a není pochyby, kdyby půda byla racionelněji vzdělávána, že by mohla uživiti ne jednu, ale dvě i tři osady.

(Příště dále.)

Počátek národopisných sbírek v Rusku spadá do počátku XIX. stol., když při Akademii věd založeno bylo r. 1818 asiatské museum, které ovšem v prvních dobách nemělo ještě na zřeteli pouze ethnografii, nýbrž bylo věnováno všem projevům kulturního a hospodářského života Východu.

V XVIII. stol. sbíraly se v Rusku jenom starožitnosti a všeliké vzácnosti, podle trefného výrazu úkazu Petra Velikého, jímž zřízena »Kunstkamera« v Petrohradě, sbíralo se vše, co jest velmi staré a neobyčejné. Potom řada vládních výnosů v první polovině téhož století ukládala závazně dávati do moskevské zbrojnice (Оружейная палата) všeliké pozoruhodné věci, »které jsou na podivanou« a kuriosity. Roku 1740 byla od známého historika Tatiščeva sestavena první instrukce pro sbírání zpráv zeměpisných, ethno-grafických a archeologických; schválena Akademií věd, rozeslána byla do všech gubernií, ale v ní nebylo ještě řeči o sbírání samých předmětů, — a musea, která časem za sebou vznikala, měla jako dříve charakter výlučně archeologický.

Teprve r. 1837 z musea asiatského při Akademii věd bylo vyňato museum speciálně národopisné, r. 1880 přetvořeno v »museum anthropologie a ethnografie«, kteréž od r. 1900 vydává »Матерьялы Музеях cenné pro jazykozpyt, dějiny náboženství, vnější kulturu východu atd. Druhé národopisné museum, rázu již ruskoslovanského, založeno bylo v Moskvě od V. A. Daškova za spoluúčasti Společnosti přátel přírodních věd při universitě moskevské, s počátku jenom pro národopisnou výstavu r. 1867, která přivábila moho hostů ze slovanských zemí; a potom po uzavření výstavy byla kollekce umělecky vypravených figurin (okolo 300) z kmenů Ruské říše a slovanských zemí spolu s mnohými předměty a kresbami odevzdána Rumjancovskému museu, kde tvoří zvláštní národopisný oddíl. Takovým způsobem, když nepřihlížíme ještě к několika nevelkým a dosti nahodilým provinciálním museím rázu národopisného, nebyla v Rusku až do poslední doby instituce, kde by byli představeni všichni národové Ruska a sousedních

73