péči o sbírání kollekcí mezi Kirgizy vzal na sebe laskavě předseda západo-sibířského oddělení ruské zeměpisné společnosti, generál-major Gabrialovič a doporučil к tomu účelu rozeného Kirgiza Bukej chánova, dobrého znatele stepi. Jiní spolupracovníci musea sbírali podobné sbírky po východní Sibiři, většinou v poříčí řeky Angary mezi jihojenisejskými jinorodci i po kraji turuchanském, i mezi Tatary okruhu farského gubernie tobolské, mezi Tun-guzy oblasti jakutské i Sojoty kraje zasajanského ve východním obvodu zauralském atd.

К tomu přibyly cenné sbírky — dary to musea vladivostockého, součástky ozdob hlavy a oděvu mandžurských žen, čínské předměty, součástky kultu buddhistického a mnoho jiných. Posléze do téhož roku 1904 spadá dar carův — sbírka čínských věcí sebraná plukovníkem А. V. Vereščaginem v Mandžursku, skládající se z výrobků bronzových, porcelánových, emailových, stříbrných, z výrobků z nefritu, ze slonové kosti, vyobrazení bůžků, z výrobků dřevěných a kovových, nádob atd., všeho 860 předmětů.

Současně s tím dělo se sbírání národopisných předmětů od kustodů-ethnografů, spolupracovníků a korrespondentů v evropském Rusku a to zvláště v gubernii vjatské, v obvodě přikamském a středo-volžskéro, dále v gubernii tambovské, voroněžské, kurské, poltavské, chersonské, volyňské, tverské, vladimířské, vologodské, oloněcké a jiných. Bylo sebráno 2246 předmětů v ceně 6904 rublů. Na rozkaz musea, prof. anthropologické školy v Paříži Th. Volkov sbíral mezi ruskými obyvateli Haliče a Karpat (600 předmětů). V obvodu severního a severo-západního Ruska sebráno 4527 předmětů. Kustod-ethnograf E. A. Ljackij dokončil svou exkursi v severovýchodní části archangelské gubernie, v okrese archangelském, cholmo-gorském, šenkurském, mezenském a pečorském. Výsledkem této exkurse bylo, že museum dostalo národopisnou sbírku z různých krajin týkající se života domácího severo-velkoruského a živností jako: selské, rybářské (na řece S. Dvině a Pečoře) a lovecké; mimo to také album fotografických snímků. Z přibylých věcí z tohoto obvodu obrací na sebe pozornost velká sbírka výšivek, starého oděvu, tkanin, vzorků, ozdob hlavy atd. (všeho všudy ÍOOO předmětů) sebraná ve Velkém Ustjugu; klášterní výrobky atd.

Mnoho cenného a zajímavého bylo sebráno také v obvodu jihovýchodním. V dubnu a květnu r. 1904 kustod A. K. Inostrancev podnikl výpravu na Kavkaz. Od něho prozkoumány step Karanogajská (v Kizljarském okr. Terské oblasti), stanice grebenského kozáctva na Tereku, rovinatá Čečňa (okruh groznenský) a severní část dagestanské oblasti. Získáno bylo 228 předmětů, které se dělí na následující skupiny: 1. předměty týkající se života karanogajského, 2. některé předměty týkající se života grebenských kozáků, 3. předměty týkající se života obyvatelstva Čečenců žijících v rovinách Čečně, 4. předměty ze života Lezginů ze severního Dagestanu, 5. sbírka některých vzorků zakavkazského tkaní koberců. Ve sbírce první skupiny obsaženy jsou předměty týkající se oděvu mužského, ženského a dětského; ozdoby, různá náčiní, uspořádání svatební kibitky, svatební arba, vůz určený pro nevěstu a zbytek pohyblivého obydlí kočovníkova — starodávná košatina na kolech s masivními vojemi a malinkým stanem na ní, která zachovala se, pokud to jest známo, jen u Karanogajců ze všech kočovných kmenů v Rusku. Možno mysliti, že typ tohoto vozu náleží Po-lovcům. Do této sbírky je třeba též počítati řadu fotografických snímků ze života karanogajského, mezi )iným zvláště snímky důležitého svátku národního — slavnostní svatby. Mezi nemnohými předměty druhé skupiny obrací