zakupování, zasílání a montáži národopisných sbírek ve správním roce čítaly 30.477 rublů. К činnosti knihovny přibylo nové odvětví: sbírání národopisných rukopisných materiálů a prostonárodních lidových obrázků. Ve správních záležitostech uznáno užitečným zříditi při národopisném oddělení finanční komisi, skládající se z řiditele Oddělení, z jednoho kustoda-ethnografa a účetního.

R. 1904 práce musejní vykazovaly ještě větší úspěch. Zapsáno bylo 13.713 předmětů, z toho 7615 velikoruských, 886 maloruských a 843 běloruské, 2509 ze života jinorodců obývajících území ruské říše a 1860 jinorodců krajin sousedních. Kromě toho, v práci dostiženo bylo pravidelnějšího roztřídění materiálu tak, že převážného významu v přípravných pracích a ve zpracování nabyly ruské národnosti a mezi nimi nejvíce Velkorusové, na něž ze všeho připadá 551/2% zpracovaného materiálu; jestliže к tomu připočteme ostatní ruská plemena, dostaneme více než 68%, takže potom na neruské národnosti zbývá méně než třetina. Jestliže na první pohled může se zdáti, že ve správním roce registrační práce méně se dařila, než v minulém roce, vysvětluje se to tím, že r. 1903 do zprávy výroční byl započten úplně ukončený soupis obšírné sbírky středoasijské, která byla sebrána před otevřením Oddělení národopisného, zregistrována postupně samým sběratelem a odevzdána najednou úplná. Takovým způsobem úhrnná summa tříletých prací obnáší 608 sbírek o 24.302 číslech, ale poněvadž počet jednotlivých předmětu v úhrnné summě převyšuje asi o jednu třetinu počet čísel, tož do 1. ledna r. 1905 počet zapsaných jednotlivých předmětů dostupuje počtu nad 30.000 předmětův. Nicméně neobsahuje tato číslice v sobě všechny sbírky nacházející se nyní v museu, a správa jeho právem stěžuje si na to, že nedostatek pracovních místností a rovněž prostředků pro zvětšení počtu pracovníků zdržuje soupis, co se pociťuje tím silněji, že počet nových přírostků zvětšuje se každý den. Do února r. 1906 zapsány jsou 792 sbírky a více než 45.000 čísel, a úhrnný počet předmětů musejních přesahuje v každém případě 60.000. Inventáře svázány dohromady činí 5 ohromných svazků.

Z nejzdařilejších sbírek, které museu podařilo se získati, mimo ty, o nichž jsme se výše zmínili, byly sbírky získané roku minulého. Jsou to materiály pro studium altajských Kalmyků a Telengitů sebrané od ředitele »Oddeleni« za jeho národopisné cesty na Altaj. Obvod výzkumný zahrnoval v sobě část okruhu bijského podél levého břehu Katuni a řeky Čuji podél rusko mongolské silnice. Práce badatelova byla neobyčejně usnadněna, jak sám praví, nanejvýše srdečným přijetím se strany místních úřadů kabinetní kanceláře Jeho Veličenstva, bijskými kupci, kteří obchodují mezi jinorodci a v Mongolsku, a rovněž i místním obyvatelstvem ruským a neruským; proto výlohy celé výpravy spolu i za získané předměty nepřevyšovaly 1500 rublů. Proti všemu očekávání nemělo náboženské hnutí mezi altajskými Kalmyky, ani poslední události vlivu na výsledek prací této výpravy a sběratel nejen, že nacházel všude úplnou součinnost ve svých pracích, ale i upřímnou ochotu pomáhati osobní účastí a darováním. Výprava trvala půldruhého měsíce. Z Bijska odejel D. A. Klemenc do Krasnojarska a Minusinska jedině proto, aby tam získal korespondenty pro museum, a toho též dosáhl. Za týmž účelem byla na zpáteční cestě učiněna zastávka v Tomsku a Omsku. Mezi jiným v Omsku