Magyar nemzeti muzeum néprajzi osztálya učinilo již v r. 1903 prvý pokus vydávati své publikace v německém výtahu. Vydalo však jediný svazek. Nyní, po třech létech odhodlalo se pravidelně vydávati Anzeiger der ethnographisch en Ab t ei 1 un g des Ungarischen National Museums, jenž je překladem kvartálníku A Magyar nemzeti muzeum néprajzi osztá-lyának értesítoje (sešitu l', z r. 1905). Překlad bude vycházeti o čtvrt roku později než originál. Spolu slibuje správa musea, bude-li dostatečný zájem, že vydá dodatečně jako druhý ročník Anzeigeru překlad ročníků 1903 a 1904 maďarského musejního věstníku. Pro zajímavost sluší zaznamenat, že Anzeiger uh. národního Musea sHbuje zprávy »o slovanských odborných časopisech, jež jsou ztěžka přístupny vědeckému světu.« Číslo III., 1, přehlíží také obsah Časopisu museální slovenské Spoločnosti VII. a jejího Sborníku IX.

@---------

Politik, 4. března 1906 v článku »Die Čechoslavische Volkskunst und offizielle Wiener Fachmänner«, demonstruje na referátu, jejž napsal

0 výstavě lidového průmyslu do »Kunst und Kunst-Handwerk« Dr. M. Haberlandt, naprostou neznalost slovanské a specielně české literatury odborné u daleké většiny německých pracovníku. Následkem toho ovšem leckdy objevují němečtí vědci Ameriku •— po Kolumbovi. Fakt jistě smutný, ale ne nový. Sám Národopisný Věstník byl již nucen v referátech o německých některých pracích ukazovati na opomíjení a neznalost příslušné české i jinoslovanské literatury odborné. Bohužel jest pravda, že Dr. Haberlandt. ředitel národopisného musea, určeného rakouským národům, nejen Němcům, pro svou neznalost slovanských jazyků, tuším mimo srb.-chrvat., nemůže sledovati odbornou literaturu naši. Třeba však poznamenati, že Dr. Haberlandt svým vlastním studiem a svým úředním postavením jako kustos с. k. dvorních museí ve Vídni jest především nucen zabývati se národopisem neevropským, a že nicméně za okolností daných vykonal nemálo záslužného

1 jako ředitel a jeden z hlavních tvůrců rakouského ethnografického musea ve Vídni i jako redaktor »Zeitschrift für österreichische Volkskunde«. Že dále pro tento svůj časopis hleděl získati slovanské zpravodaje o slovanských věcech; že konečně mezi vídeňskými kruhy sotva by se nalezl někdo jiný. který by pro lidovědu všech národů v naší říši spojených jevil tolik zájmu. Ale právě proto, že jsou nespolehlivé původní německé informace o nás, jsou-li vůbec, je tím nutnější, abychom ochotně sami o sobě a svých věcech cizinu informovali. V tom směru účast česká nikdy nemůže býti příliš ochotná - »vielleicht zu bereitwillige«, jak myslí Politik. Je prostě naším zájmem, abychom při podobných podnicích, jako byla vídeňská výstava uměleckého průmyslu lidového, o věcech českých, možno-li již při uspořádání, i publikačně rozhodovali sami a nenechali jednati jen německé pracovníky, špatně znající naši práci a předpojaté proti naší práci. Srv. ještě hlas »Naší doby« č. 6. str. 465.

@-------------

Hohe Warte (П., 7) v referáte o výstavě lidového uměleckého průmyslu ve Vídni ostře se ozývá proti dosavadní státní akci na podporu lidového průmyslu. Vytýká, že státní pomoc kryla se dosud heslem o nutnosti žjednati lidovému průmyslu odbyt. Pro odbyt — pomocí odborných škol a vzorníků, rozesílaných z Vídně .— vnášeny do lidové výroby cizí »moderni« vzory, lid učen pracovati jen dle předlohy, kopírovati, pracovati mechanicky. Šablona, takto uměle vnášená do uměleckého průmyslu lidového, utlačuje všechnu uměleckou invenci lidových pracovníků. Proti tomu Hohe Warte soudí, že ne povrchní přizpůsobování se módě, ale dobrá — i umělecky — kvalita zboží zabezpečila by mu odbyt. Ale к tomu právě je nutno, aby umělecký smysl lidu nebyl ubíjen nýbrž zušlechťován; aby dovednost nebyla snižována na mechanickou zručnost. Ale toho nedocílí se ani cestou, kterou — dle Hohe Warte — dosud postupují odborné školy, ani umělým návratem к starým vzorům, nýbrž jedině uvedením životných technik a způsobilostí, dovednosti našeho lidu v soulad s názory a požadavky nynějšího života i s jeho krajinnými zvláštnostmi. А к tomu povoláni jsou předem mladí umělci, jimž by školy odborné měly býti polem styku se širokými vrstvami pracovníku lidového průmyslu.

@-----------

Obzor Národohospodářský (XI, č. 1, str. 17-19) uveřejnil soupis domáckého průmyslu, sestavený Drem J. Matysem. Soupis právem sám se označuje za nejúplnější z dosud publikovaných a stane se jistě základem každému, kdo by chtěl sestavovati podrobnější seznam míst, jež jsou sídlem domáckého průmyslu. Pokud jde nejen o průmysl domácký, nýbrž i lidový t. j. o výrobu, jež buďvtech-