La mer et les eaux. Georges Hervé. СССХСШ. Visites a quelques fontaines en 1794. Ib., 84—85. Ukázky z díla Souvenirs et Anecdotes sur les Comités révo-lutionnaires (1793—1795) par M. G. Audiger. Paris 1830, na př. o dívkách, které házejí špendlíky do studně Veneřiny, aby věděly, zda se vdají; o vodě, která vše zkamení ve vesnici Veron. — Ed. Edmont. Ib., 407 -408. CCCVIII. O zázračných studánkách v Pas-du-Calais.

Les noms et les associations des animaux. Ib., 54—55. II. Noms interdits: jest zakázáno na lodi některá jména pronášeti, poněvadž přinášejí neštěstí (vlk, kukačka, krysa atd.)

Pélerins et pélerinages. Ib , 164—165. Alcius Le dien, z Picardie: CXV. Sv. Jan z Buslěs-Artris o slavnostech na téhož svátek. — CXVI Sv. Vast a děti, které matky přinášejí do kostela a po mši, kněz čte nad nimi část z evangelia a klade na hlavy jejich hvězdu. — CXVII. Sv. Sauveur z Harponville: rolníci senem a obilím dotýkají se jeho sochy, aby jim světec chránil dobytek a úrodu. — CXVIII. Sv. Fiacre a bolák na prstě, sem chodili lidé stížení touto nemocí.

H. De Kerbeuzec. Ib., 391—395. CXXXVII. Sv. Languy: děti se uzdraví, když jich košilka se namočí do jeho studánky. — CXXXVIII. Sv. Saint-Claude: učí děti mluviti; sv. Jan, bolesti oční; sv. Adrien, bolení hlavy atd. — F. Dinne. CXXXIX. Sv. Divy léčí děti, které mají modrou skvrnu mezi očima. — CXL. Studánka sv. Renana léčí nohy a ruce. — CXLI. Studánka sv. Samosona léčí oči a rheumatismy. — CXLII. Sv. Samson léčí zimnici. — CXLIII. Hlava svaté Barbory léčí nemoci zubní. — Léo Desaire. CXLIV. O skále zv. »le recher du pas de la vache«, t. j. zřídla jednoho potoka.

Les rites de la construction: Cadavres sous les fondations. Ib., 470—471. XLVII: Construction de Djenné.

* J. Kibort, Wierzenia ludowe żmujdzkie. Wista XIX., 265—370.

* Regina Lilientalowa, Wierzenia, przesądy i praktyki ludu żydowskiego. Ib. XIX.,

str. 148 — 176.

* Овчниннковъ И., Исчезнувшая Форма погрсбешя у Якутовъ. Этноглра*. обозр. Кн. 64,

str. 172 -176. Dotýká se také pověry o »hromovych strelach« (u nás »klinech«), jež Jakutové nalézají a věří, že přinášejí štěstí.

* K. v. d. Steinen, Peruanisches Zweigorakel. Zs. f. Ethnologie XXXVII., 439—440.

Körner Otto, Wesen und Wert der homerischen Heilkunde. Wiesbaden 1904.

29 str. Ref. Zs f. d. öst Gymn. LVI, 884. D. v. Hansemann, Der Aberglaube in der Medizin und seine Gefahr für Gesundheit

und Leben. Lipsko 1905. Str. 134.

* Ant. Markus, Pavouk v lékařství staročeském. Č. Lid XV., 106.

* Fr. Mosler, Lidové léčení od Opavy. Ib , XV., 49—50.

* Oldra J. Novotný, Lidové léčení hlístů. Ib. XIV . 21—22.

* Antonín Tomíček, Dobřenského lékařství. Ib. XV., 100—104. Daniel Vilde, Lidové léčeni v době moderní. Ib. XIV.. 477 — 479.

* Jan Vyhlídal, Knížka lékařská od Nového Města z r. 1780. Čas. Mor. Musea zem.

V., 44—53, 167—178.

* Dr. Čeněk Zíbrt, Staročeská zaříkadla a lékovadla nemocí. Č. Lid XIV., 10—13.

* Dr. Č. Zíbrt, Mistr Jan Ůerný o mandragoře r. 1517. Ib. XV., 144—145.

* Č. Zíbrt, Natírání žil vodou říčnou a medem. Ib. XIV., 446.

* jan Magiera, Lekarstwa doświadczone. Wisła XIX., 463—467.

* Dr. Maryan Udziela, Przyczynki do medyczyny ludowej. Lud XI., 394 — 401.

* Lecznictwo ludowe. Wisła XIX., str. 321, 457.

* H. Sarnowska, Lekarstwo na różę. Ib. XIX,, 467.

* В. ДоманняькнТ, Народна медицина у Ровенському пов. на Волни!. Матер, до укр.-русько!

етнол. VI., 100—107.

Др. BojneaaB И. СуботиЙ, Русайе у Cpöujo или Падалице у селу Дубо1иу у Звюкду Први конгрее орпекпх лекара и прцродньака 1904, str. 690—755.

Baas Karl, Notiz über Heinrich Lauffenbergs Gesundheitsregiment (1429)- Alemannia (33). NF. 6, 235 násl. Autor nalezl tisk, který se shoduje s ruk. chovaným v Mnichově. (Dosud se myslilo, že existuje jen tento ruk. díla Lauffenbergova.) Podává ukázky illustrací textu. (Sanguinicus. Flegmaticus. Colericus. Melanco-licus.)

* Georg Schmidt, Mieser. Kräuter- und Arzneienbuch (Beiträge zur deutsch-böh-

mischen Volkskunde V., str. 23). Prag 1905. Ref. Zs. österr. Vk. XL, 202.