části o strašidlech (Les revenants), která podle podání tamnějšího jsou nebožtíci, kteří nemohouce vyrovnati své účty s Bohem vracejí se na místa, kde žili, aby prosili o modlitbu a mši, jsouce oblečeni bílým rubášem, aneb též přicházejí způsobem neviditelným. Uvádí příklady. V mnohých staveních poskytují závazně chléb požehnaný na mši. (Le legs du pain bénit.) Když nástupce to nečiní, jest stíhán na všem neštěstím — Ib. 301. IV. Květena. 1. Co činí mladý hospodář když chce věděti, jakého pohlaví bude jeho první dítě. 2. Jak se dívky dozvídají kdy se provdají. 3. Jak se dozví člověk, kolik bude míti dětí. 4. Co se činí, aby dítě mělo barvu hnědou a vynikající. 5. Slzičky Panny Marie usýchají, když vstoupí čaroděj do domu. — Ib., 356—368 V. Pověry rolnické. VI. Pověry různé o dětství, o osudu, o zajících, hadech, plážích, pavoucích, mouchách, blechách a různé jiné. VII. Talismany a předpovědi. VIII. O číslech a počtu. — Ib., 425—427. IX. Pronostika teploty a přísloví o meteorologii.

Heuillard, Traditions et superstitions de la Champagne. Ib. XX,, 24. Pověry o vědru vody, o obráceném chlebě, o nebezpečenství blízkém, když se potká žena jakožto první osoba na Nový rok.

Coutumes et superstitions de la Haute-Bretagne. Ib. 158—160, 213—214, 403—404.

J. M. Carlo, LXVI. Včely (les abeilles). Jak včely znají svého hospodáře. — Lucie de V.-H. LXVII. Z okolí Dinanu pověry na Velký pátek, velikonoční neděli,

o obludách, když se mete večer, Panna Maria přijde se tam procházeti; upozornění při těhotenství; když potká se žena těhotná, co se má učiniti; o pohlaví známém předem, dítě, jehož matka při porodu zemřela, o stromu, který byl zasazen při narození někoho; bylina a láska, moc stromu a bylin. — Fra Denui, LXVIII. O říkání při přástkách. LXIX. O květinách a jejich moci lékařské

1 čarovné (bílá fialka, vlčí mák, hloh bílý, petrklíč atd.). LXXVI. Pověry rybářů sladkovodních, činí slib sv. Yholichovi. LXXVII. Činí slib témuž svatému, aby jim dal krásný čas pro kalné vody. — H. De Kerzbeuzec. LXXVIII. O obráceném chlebě.

Miettes de Folk-lore Parisien. Ib., 501. Р. Guyot-Dauběs, XXIX. Pronostic de mort. Hodiny, v kterou přestanou jiti »v hlavách nemocného*, jsou předzvěstí smrti.

Marius Touron, Le folk-lore de la Picardie. IV. Ib., 38—39. O vejcích, která jsou chována mezi dvěma svátky Mariánskými (15. srpna, 8. září), o másle květnovém, o formulích pro růžky hlemýždí; o povídce, kterou vypravují rodiče dítkám před výročním trhem; že kdo chce tam jiti, musí obejmouti starou ženu atd.

Le folk-lore de la Picardie. Ib., 145—148. A. ßout. V. Coutumes et superstitions: plivnutí a sňatek; pozdravení dívky při narození, že jest určena к předení; zrcadlo a ďábel; dešť v době sucha; psi a bláto umrzlé (psi snědí bláto, když přijde po dešti noc mrazivá); co podmiňuje zkázu; o onom světě; formulky slovní mířící na hmyz a plže, předpověď smrti, vejce na Velký pátek (kuřata z nich mění třikrát do roka svoje peří); vdaná spokojená se svým osudem; rčení při rozhodnutí v každém případě: rčení o velikonocích v květu a v poupatech; formulky slovní na hodinu polední. — Alcius Le dieu: VI. Fétes po-pulaires, večer první neděli v postě; o zeleném čtvrtku, o sv. Mikuláši, o čarodějnici (o podezřelých lidech), o sv. Legerovi a manželích.

A. Bout, Le folk-lore de la Picardie. Ib., 395—398. VII. Formulky a hry. VIII. O duze a bouři. IX. Říkadla a pověry. O dnech týdnu, říkadla číselná.

R. M. Lacuve, Contribution au folk-lore du Poitou. Ib., 319—327. I. Tradice, úsloví, pověry vztahující se к člověku, t. j. к jeho narození, к sňatku a ke smrti; dále některé jiné pověry o vlasaticích, o ďáblu, o žíních kobyly atd.

H. Le Carguet, Petites croyances des Quimpéroises. Ib., 192 — 199. O jehlách, vzíti vlas jest znamení spolku, pavouk značí mrzutost, když ráno přede atd.

Marie Chevallier. Croyances et coutumes yportaises. Ib., 36 — 38. Pověry a zvyky rybářů městečka přímořského, Yport zvaného v sev. Francii, na př. každá loď musí býti pokřtěna, než se pustí na moře, a jak se to děje atd.

La chasse et les chasseurs. Ib., 166—167. J. Bafne, IV. Dans la Lozěre. O myslivcích, když potkají starou ženu, neb jest neštěstí jiti Ioviti na Velikonoce, Všechny svaté, 15. srpna atd.; o štěňatech, která se dávají žehnati čarodějnicím; o částech těla zvěře jakožto lécích pro nemoci. — A. R. S., V. Ain. Obyčeje ho-nební; když se zastřelí zvěř nebo pták, který ničí domácí ptáky, dá se obyčejně rozpustilcům, kteří běhají s tím od domu к domu, aby si vyžebrali; dále o kukačce, o sově a ropuše.

Les chasses fantastiques. Ib.. 163. Frayesse. XXI. La chasse Hennequin au pays de Baugé. O bloudících duších.