str. 156
a nosu, nemocí dětských i neduhu starců, napravování a operování tělesných vad, pomoci к porodu atd.
Při ošetřování jednotlivých chorob neb neduhů možno přihlížeti:
1. Jakými pomůckami a prostředky poznává lid určité choroby a vady? (Diagnosa.)
2. Jak vysvětluje lid vznik nemocí? (Aetiologie.)
3. Podle čeho soudí na průběh a konečný výsledek nemocí? (Prognosa.)
4. Jakými prostředky a pomůckami léčí lid různé choroby? (Therapie.)
5. Jakým způsobem lze podle podání lidového předejiti vzniku a rozšíření chorob? (Hygiena.)
Pokud známo, používá lid částečně prostředků přírodních (z říší nerostů, rostlinstva a živočišstva), částečně i nadpřirozených, na pověře se zakládajících (zaříkání, škapulíře atd.).
Místy používá se zvláštních nástrojů к provedení některých operací aneb zvláštních pomůcek kléčeníakzaříkávání. Prosím o popis, vyobrazení neb znázornění takových nástrojů a pomůcek. Předměty samy, pokud by mi byly zaslány, odevzdám do sbírek Národopisného Musea Českoslovanského.
Konečně žádám za sdělení, těší-li se jednotlivé osoby (báby, myslivci, pastýři atd.) pro své zkušenosti zvláštní důvěry lidu. Bližší údaje o osobách takových (po případě s životopisem a podobiznou) jsou vítány.
V PRAZE, dne 25. dubna 1906. Prof. Dr. Jindř. Matiegka
t. č. předseda Společnosti Národopisného Musea Českoslovanského v Fráze, 559—//.
@----------------
Lidové umění a pomocná akce státní. V poslední době ozvaly se, jak Národopisný Věstník zaznamenal, s několika stran současně protesty proti jakémukoliv zasahování umělými předlohami a paedagogickými pomůckami do lidové invence a vkusu při výrobě textilní. Někteří protestující (na př. Hohe Warte) nedělili při tom umění lidového a odbornou školou vypěstovaného a provádějíce do důsledků odpor proti předlohám právem zavrhli celou činnost kanceláře při с. k. rak. museu a při ministerstvu kultu, jež od mnoha let již vydávají sbírky předloh pro všechny obory řemeslné. Nám jedná se ovšem především o lidové umění českoslovanské. Se svého stanoviště hledíme na úsilí centrálních úřadů a ústavů vídeňských jako na úplnou záhubu lidového umění. Neboť tkví již v jeho podstatě samé, že vyvěrá z lidu samovolně, z tvořivé radosti a že je odůvodněno zevně denní potřebou. Forma, materiál, ozdoba jsou tradiční, diktované výší zdatnosti řemeslné a schopností duševní; vliv slohového umění, pěstovaného v městech se sice uplatňuje, ale zvolna, jsa stále utvářen a zdržován vkusem a osobitým pojetím lidového umělce. Archaismus slohový i formový jest skoro stálým příznakem lidového výrobku a nikdy, ve všech periodách historických, nestály tyto výrobky v jedné řadě s výtvory školených umělců. Toť nejpádnější důvod proti moderním předlohám: výtvarná činnost lidu sama absorbuje, zvolna sice, ale jistě prvky dobového umění, utváří je a mění individuelně, přizpůsobuje svým potřebám a své dovednosti řemeslné. Násilné nucení к předlohám trhalo by vývoj, zavádělo by umění spontánní na cesty bezduchého napodobení a svádělo tím více к nivelisaci lidového charakteru výrobků.
@-----------
Se stanoviska uměleckého a národopisného jistě v pomocné akci státní nelze viděti nijakou záchranu lidového umění. Ale zcela jiná věc je sociální a hospodářský význam státní pomoci domáckému průmyslu, jenž vlastně nastupuje v nejednom ohledu na místo lidového umění. Tak střetl se zájem národopisný a zájem hospodářský (sociální) i při postátnění Strážovské a Vamberecké