menem vědeckého snažení, dotud bude vždy jeho jméno ozývati se na předním místě a bude vyslovováno s úctou a uznáním. Prázdná fráse panegyrika nepřidá jeho velikosti ani pídě, za to však kritický a znalecký rozbor jeho díla objeví nové jeho stránky a ukáže nám v objektivním světle nejlépe jeho jasnou a úctyhodnou literární fysiognomii. Ne slepě, nýbrž na základě studia jeho děl a to studia podrobného a subtilního skláním se v úctě před jeho činností literární.

Записки наукового товариства iiiemi Шввченка v kritické rubrice 3. seš. na r. 1906 oznamují 1. číslo Národopisného Věstníku a přinášejí recensi Polívkových »Pohadkoslovnych studii«.

@-------

Okresnímu museu v Sedlčanech byla darována známým národopisným pracovníkem Fr. Legem literární netištěná pozůstalost po f P. A. Legovi. P. A. Lego byl farářem v Jesenici; účastnil se mnoho slovem i skutkem kulturní práce v okrese sedlčanském. Národopisný ruch nalezl v něm stoupence; sbíral zvyky, písně, pověry — z romantického interessu ale přece s vědeckou methodou. Zůstaly po něm různé práce v rukopisech; z těch, které darovány byly sedlčanskému museu, vyčítáme: (dle Hlasů z Povltaví, 28. dubna) O zaklínání duchů, Sbírka pohřebních písní z okolí Jesenice (P. Lego vydal též svým nákl. pěkné »Pastýřské melodie Sedlcanska« r. 1900. Viz Č. L. X,, 251), dále část monografie osady Jesenické. Tuto práci autor před smrtí dokončil; když zemřel, větší její díl »zmizel nepochopitelným zpusobem«. Cenná pozůstalost zasluhovala by, aby byla prozkoumána a po případě vydána tiskem nákladem místních činitelů.

@------

Selský Archiv ve své užitečné rubrice potazníkové (v č. 2. roč. V.) upozorňuje na potřebu toho, aby byly sbírány po venkově památky vesnických »písmáků« a »čtenářů«. Vzpomíná, že na př. »pohončák« Horák v Radvani-cích měl vzácnou knihovnu a vyžaduje si zprávy, kam se jeho knihy poděly? Rovněž žádá redakce Selského Archivu, aby jí byly zasílány podrobné názvy veškerých kronik, knížek, písní, snářů, lucidářů a pranostik, které vydávali Skar -nyclové v Uherské Skalici. Není pochyby, že podobnými praktickými příklady, co by bylo vhodno sbírati, nejlépe se upozorní širší kruhy na potřeby lidovědného sbírání. A bylo by jen s prospěchem, aby podobným výzvám věnoval svou pozornost krajinský tisk, jenž by jejich otiskováním mohl budit zájem o uchování našich kulturních památek.

@--------------

К výzvě Selského Archivu, aby se sbíraly památky (zápisky a knihy) lidových čtenářů a písmáků, bude vhodno upozorniti na knihy Jakuba Halouzka, horlivého písmáka z Lešan и Plumlova, z nichž některé další ještě snad by bylo lze zachrániti. Národopisné museum- upozornil na knihy z pozůstalosti Halouzkovy, »který horlivě skupoval v Olomouci knihy ze zrušených klášterů v dražbě prodávaném a mimo to sám si činil z mnohých knih výpisky, p. dr. Zahradníček. Dr. Zahradníček sám získal psanou knížku z Halouzkovy pozůstalosti, jež obsahuje lékařství proti všem neduhům těla a duchu smrtedlnému.

@----------

Moravská Orlice přinesla 20. kv. feuilleton O mizení písně lidové, v němž vidí hlavní příčinu úpadku ve školním vyučování zpěvu. Zprvu ve škole byly národní písně vůbec pomíjeny. Nyní se jim učí, ale buď s textem podloženým nebo zkomoleným, jenž je činí dětem zejména v pozdějším jeiich věku nechutnými a směšnými. Proto by bylo třeba učiti lidovým písním v jejich správném znění. Potom »když i mnohé zůstane v písni nejasné a neprocítěné (nějaký ten »věneček