von der Gesellsch. zur Förderung der deutsch, Wissensch., Kunst und Lit. in Böhmen. 6. Bd.) Prag, Calve. Ref. Deut. Lztg. 1905, 36, 2213.

*Deutsch-mährische Sitten und Gebräuche. Zft. f. oesterr. Volkskunde XL, 38.

*Augustyn Błachut, Zwyczaje dawniejsze w Kamieniu (pow. krakowski) Lud XL, 196.

Valentin Kehrein. Die zwölf Monate des Jahres im Lichte der Kulturgeschichte. Paderborn 1904. Str. 140. Mk. 1-50. Ref. Zft. d. Ver. f. Volkskunde XV., 127 (J. B.)

Keiffer Julius: Jugenderinnerungen. Sitten und Gebräuche. Luxemburg, 1905. (115 str.) Ref. Lit. Zb. 1905, 48, 1631: (»An der Hand persönlicher Erlebnisse in der Heimat behandelt er in angenehmen Plaudertone eine Anzahl luxemburgischer Sitten und Gebräuche« ....).

Adolphe Vautier : Voyage de France: Moeurs et coutumes francaises. (1664 —1665.) Relation de Sébastien Locatelli pretre bolonais. Paris. A. Picard et fils. 1905. 8°. LXXIV.+394 str. Ref. Rev. critique. 43. 1905. str. 333.

Guillötin de Corson: Vieux usages du pays de Chateaubriand. Nantes Durance. 8°. 49 str. Ref. Rev. d. trad. pop. XX., 270.

Ernest Gossart: L'auberge des princes en exil. Anecdotes da la cour de Bruxelles au XVII. siede. 12'. 230 str. Bruxelles, Weissenbruch. 1905 (Mravy v XVII. stol.) Ref. Journal des savants III., str. 682.

Coutumes et superstitions agricoles. R. d. trad. pop. XX., 148—149. A. Harou: XII. La rentrée de la moisson: návrat žní, obžínky, kytice, výskání, jako u nás, P. S. XII.: Le premier coup de faucille: počátek žní; Lucie de V. H. XIV. La gerbe Offerte aux esprits: když je pole sklizeno, nechá se snop pro uspokojení zlého ducha XV. La bénédiction des semences: kněz před tím žehná v kostele obilí. XVI. Jours favorables aux semences: nejlépe jest síti první pátek v červnu, cukrovku pak o sv. Janě. XVIII. Les boutureš: o pařeništi, které se vydaří, když se tam dá zrno ovsa.

Coutumes chablaisiennes., ib. 314—316. L. Jacquot: I. O krajíci (crochons). II. O obřadech pohřebních. III. O zapalování ohňů, kteréžto hry se nazývají »les cala-vrais«.

H. R. Voth. Oraibi Natal Customs and Ceremonies (Field Columbian Museum, An-

thropological Series, Vol VI. N. 3. Chicago 1905!) D. C. Velten, Sitten und Gebräuche der Suaheli. Göttingen 1903. Str. 423. Mk. 8-—.

Ref. Globus LXXXVII 18. (Sg.)

Andrew Lang, The Secret of the Totem, р. X+215. London, Longmans, Green and Co. 1905, 10 sh, 6 d.

*Maass, Та kä-käi-käi Tabu. Zft. f. Ethnologie XXXVII., 153—162. (Verhandlungen.)

La fraternisation par le sang: R. d. tr.ad pop. XX. 19., 379—380. René Basset § 86. Spiklenci činí si přísahu nad koraném, umyjou si ruce v krvi kozla. — § 87—88 o sbratření krví u Arabů. ib. XX. 497. ib. 89. Chez les ródeurs de barriěres. (Dává si milenka a milenec na utvrzení přátelství navzájem bodnutím nože.

Henryk d'Almeras, Malžeňstvo u różnych narodów. (Překlad M. Rodysowé.) Varšava 1904. Ref. Lud XL 220-224. (Stan. Czaja).

Howard, G. Elliott: A history of matrimonial institutions. 3 vols Chicago, 1904. University of Chicago Press (XV-f 463; XV., 497; XV., 449) velk. 8". Ref. Lit. Zb. 1905 15, 501.

Lévy, Louis-Germain. La familie dans 1'antiquité israélite. Paris 1905. Alcan (296 str 8°.) Ref. v Lit. Zb. 19Ü5, 33, 1083 praví: Das Buch ist nicht bloss Darstellung der Tatsacnen, sondern die Erforschung derselben. A dále: Er erkennt als Kern der Religion Israels die Idee des Lebens den Kult der fruchtbaren und zeugenden Kraft, und es sollen fundamentale Institutionen der israelitischen Familie von hier aus ihre Erklärung fin len. Ref. Deut. Lztg. 1905, 37, 2253 Revue crit. 1905, str. 221.

*K. Rhamm, Ehe und Schwiegerschaft bei den Indogermanen, Globus LXXXVII., 285—289.

Schräder O.: Die Schwiegermutter und der Hagestolz. Eine Studie aus der Geschichte unserer Familie. Braunschweig, George Westermann. 1904, 119 str. 8°. Ref. Deut. Litztg. 1905, 1, 48.: »Zweierlei Probleme sucht der Verfasser dieser gelehrten und scharfsinnigen, allgemeinverständlich und humorvoll geschriebenen Untersuchung zu lösen: Woher stammt der Typus der bösen Schwiegermutter? Woher die »unser soziales Empfinden beleidigende Gestalt des Hagestolzen?« Ref Zf. d. ö. Gymn. LVI. 1029. Zs. d. Ver. f. VKunde XV, 122.