Drobné zprávy národopisné.

Znamenitý anglický čtvrtletník »Folk-Lore« přináší v červnovém sešitě sv. XVII., č. 2, str. 251—2) referát о XI. sv. Národopisného Sborníka, o Socháňově knize »Kroje a svadba v Lopašově* od Francis Р. Marchant-a, který minulý podzim byl navštívil naše museum i též o něm při té příležitosti pověděl několik málo slov. Připojen volný překlad dvou slok »Ostavajte zdravá, má mamičko drahá ...« str. 33, a verše >Daj nám pán Boh zdravíčka . . .« str. 48. Mohla býti zajisté ze Socháňovy sbírky vybrána čísla daleko pěknější.

@--------

Doplňkem к referátu »Fonograf ve službě narodopisu« (str. 167—174) buď připomenuto, že p. Ludvík Kuba na konci svého článku »Hudba a tance lidu dalmatskeho« v červencovém čísle Slov. Přehledu, kterýžto článek byl již před čtrnácti lety napsán a teprve nyní mohl býti vytištěn, znovu a velmi důrazně vytýká význam fonografu pro »melografii«. Ovšem jest dnes již daleko přestiženo, co jest v této stati nyní vytištěno: »Je ku podivu, že vynálezu tohoto, jenž se zdá býti určen specielně pro melografii, až dosud právě v tomto oboru užíváno není«. Platí to pouze ještě o našem národě, jehož vědecké instituce si ku podivu ještě nepovšimly, čehož tímto nástrojem docílilo se jinde, a dosud namnoze »ku podivu« pokulhávají za svižným vědeckým pokrokem jiných a též slovanských institucí vědeckých. L. Kuba před 14 lety, jak vidíme z toho článku, byl již přesvědčen, že »upotrebenim fonografu nastane v oboru melografie veliká změna. Hlavně — že stane se vědou.* Škoda, přeškoda, že toto jeho dávné přesvědčení teprve nyní došlo veřejného výrazu tiskem.

@----------

V denníku »Čas« v č. ze dne 29. června t. r. vypsány jsou ve feuilletonu zajímavé »Paberky z voleb na uherském Slovensku* a při tom otištěny hojné lidové písničky volební.

@-----------

Prof. Stan. Dobrzycki ukazuje v »Pamietniku literackém* V., 56—58, že píseň z Velké »Co žádáš od nás Pane, za Tvé hojné dary, co chceš za dobrodiní, které nemá míry* v Bartošové sbírce 1901, str. 1113 sl., č. 2014 jest vlastně slavná píseň složená od Jana Kochanovského, která se stala velice populární a byla v kancionálech polských XVI. - XVII. stol. často otiskována. Také nápěv moravské písně jest úplně shodný s nápěvem písně polské, jak jest uveden v starých kancionálech polských. Moravská píseň je tak blízká polské, že ji Dobrzycki považuje přímo za transkripci její; jsou leda některé sloky přehozeny, jest ještě dodatky rozšířena.

@-----------

»Volna myšlenka* přináší v červencovém svém čísle (L, 62) krátkou zprávu o »Listu s nebe seslaném*, uvádí takový list z Velvarska, a připomíná, že dosud ještě najdou se v našem »pokročilém« Podřipsku lidé, kteří list ten z pověry při sobě nosí. Otištěné tam »psani s nebe« nesouvisí s vlastními »listy s nebe seslanými*.

@-----------

V temže čísle »Volné myšlenky* (I., 62 — 63) čteme několik zaříkávačích formulek z Novokdyňska, a sice jmenovitě proti uštknutí, na neštovice v očích, »vohnipal v očích«, proti růži, na žílu. Konečně připomíná se tu »stará švabachem tištěná modlitbička*, která každého, kdo ji nosí u sebe, ochraňuje od všelikých nemocí, úrazů a náhlé smrti, má tedy moc talismanu, jak »list s nebe seslaný.*

@--------------

Dr. Fr. S. Kraus hodlá svůj podnik »Antropophyteia«, v NV. str. 55—51 oznámený, doplniti ještě další publikací spisů pod názvem »Historische Quellenschriften zum Studium der Antropophyteia«. V publikaci té, jež má vycházeti ve 4-6 svazcích ročně o 30—40 tisk. arších, mají se otiskovati staré, zapadlé romány, novelly, povídky, hry divadelní mající kulturněhistorický a folkloristický význam, zpravidla neněmecká, románská, slovanská a j., díla v překlade německém, vzácné texty v jednom tisku aneb jen rukopisně zachované též v originale.

@---------------

Venkov čís. 60 (1906) pojednává v článku »Nase vesnické stavby* o vkusu starých stavitelů a způsobu ítavby: Dnešní vesnické stavby jsou nevkusné a někde víc než nevkusné. Našim stavitelům chybí vzory; ježto jest povinností Zemědělské Rady, aby pečovala o úpravu našich vesnic,