proto ať vypíše veřejnou soutěž na stavby vesnických obydlí: 1. pro domkáře, 2. pro chalupníky, 3. prostřední rolníky, 4. statkáře. Nejlepší návrhy ať jsou vydány tiskem v publikacích Z. R. Návrh ukazuje na myšlenku rehabilitace lidového umění při venkovských stavbách. Ale přece nemůžeme se ubrániti pocitu obavy, když by návrh byl uskutečněn : aby vzor nestal se opisovanou šablonou. Vesnické chalupy a statky vykazují dle krajin různé způsoby řešení, úpravy celkového rázu i jednotlivostí. Tyto individuality vzaly by za své stereotypním reprodukováním návrhu.

Doporučovalo by se, aby byl pořízen soupis národopisných památek po krajích — jako jest Soupis památek historických a uměleckých (vyd. Č. Akad.). Podobný sborník dal by nám obraz vesnických staveb v celém království; nalezli bychom typy jednotlivých krajin ; odtud brali by poučení budoucí stavitelé, odtud mohli by čerpati zájem a lásku к památkám, bez níž naši stavitelé se neobrátí к novému proudu. Finanční stránku sborníku mohla by vzíti na svá bedra Č. Akad. a Zem. Rada. (Soupis pam. histor. i uměl. všímá si někdy národopisných památek — ale jen namátkou.)

Neméně závažný hlas čteme v Č. Sp. Přátel. St. Č. 1906, č. 1. Jan Emler: Ochrana českých památek a krás přírodních. Praví: Mimo památky v městech ničí se a ohrožuje také lidové stavitelství; venkov v tom podléhá městům, která udávají ton pro všecko nové, ať je pěkné nebo nedobré a tak všude převládá ústup karakteristické stavební formy před šablonou nájemných kastlí .... Obecnost má nesporné právo na umělecké dědictví minulosti... Jde o dvojí věc: udržování toho, co zůstalo a o návrat. Co stojí, zachovat se musí s celým okolím; stran návratu žádá publikace o selském stavitelství a zákonnou závaznou in ve nta ri saci.

Brzy na to Čas v krátké noticce schvaloval návrh »Venkova«; dosavadní příbytky venkovské nevyhovují moderním hygienickým požadavkům; třeba hledět к tomu, aby na miMo starých přišla nová obydlí zdravá, vzdušná atd. Tu iest požadavek odporující přání J. Emlera: zachovat stará stavení. Avšak jest možný kompromis; nelze pravidlo sevšeobecňovat, nýbrž postupovat od případu к případu. Při nových stavbách lze pak vždy spojit hygienické požadavky s estetickými — jak nám krásně ukázal Dušan Jurkovič. Na venkově lze respektovati estetický požadavek spíše než v městě: stavby jsou většinou oddělené a nenaskytne se tolik obtíží (právních) jako v městě — jen jedna: finanční. To jest stránka největší důležitosti a zde účelně pomáhat je věcí Zem. Rady.

@----------

O sbírkách Národopisného Musea Českoslovanského poslala musejní kustodce dopis vřelého uznání sl. H. Ridderova, ředitelka obchodní a průmyslové školy dívčí v Poznani, která loni za svého pražského pobytu získala pro sbírky své školy některé české výšivky a krajky. A tu je zajímavo, že již letos může sl. Ridderova psáti: »Neuveriii byste, jak mnoho již jsme využili z Vašeho národního umění a aplikovali na předměty moderní potreby.«

@---------

Zeitschrift für Geschichte und Kultur-Geschichte Oesterreichisch - Schlesien podává ve svém 4. čísle ročníku 1905/6 podrobnější zprávu o prvých třech číslech Národopisného Věstníku. Zejména reprodukuje Polívkovu recensi Gregorovy Národopisné mapy Horního Slezska.

@----------

Na Zbraslavi u Prahy byla uspořádána o letošních prázdninách okresní výstavka, která měla byť nevelké, přece dosti zajímavé oddělení historicko-lidopisné. rxada místních sběratelů vystavovala lidové památky (nejvíce literární: listiny, zjm. cechovní a knihy ; mimo to byla zastoupena stará lidová keramika, památky kroje vesnického i městského, lidový nábytek a hospodářské nářadí a j.). Ale zajímavo bylo po stránce lidopisné i oddělení moderní. Neboť na Zbraslavsku trvá dosti četně jako průmysl lidový, částečně i domácký košíkářství a hrnčířství. Ovšem oddělení výroby hrnčířské právě pro lidopisce nebylo ani dosti pestré ani úplné. Aspoň na trzích v Praze na Kampě naleznou se často výrobky lidové význačnější, charakterističtější a ovšem co do formy své primitivnější. Pro výstavu však obvyklá snaha vystavovatelů podati pouze výrobky nejuhlazenéjší a odpovídající modernímu vkusu obecenstva omezila v tomto směru výběr.

@-----------

Prof. dr. Mogk vydal právě v Mitteilungen f. Sächsische Volkskunde (IV., 2) dotazník o lidovém pečivu, zjm. o pečivu obvyklém jen v určité dny a svátky.