z »Knihy lékařskéi r. 1550 sepsané od »Urozeneho Pana Jana ze Zlyna, Měštěnína Král. Nového města Pražského.«

@----------

»Cas« 15. července: Před soudem ve Schrimmu (Poznaňsko) octl se rolník Fr. Ogrodowský obžalován, že uřezával některým mrtvolám hlavy a pohlavní údy; zakopával je ve stáji, aby se mu dobře, dařilo s dobytkem.

@----------

Pěkné obrázky z Táborská podal H. pod čarou v »Casu« s názvem »Tá-borské kapitoly«. Popisuje kraj, podnebí, zvířenu a lidi Votického okresu. Zajímavé jest jeho subjektivní pozorování a dojmy z přírody, ze života; tím zajímavější, že nemá předchůdce, »domorodeho spisovatele těchto koncin«. Jest to cenný příspěvek pro národopis této krajiny а к poznání jejího rázu a vlivu na duši lidskou; rádi bychom byli, kdyby autor tak brzy neskončil a je potom vydal ve zvláštním otisku.

@-----------

Laskavostí univ. prof. dra B. Němce dostalo Národopisné Museum zajímavý lidský dokument ze současné doby. 15. srpna letošního roku v Bělé u Turnova byl přibit na stromě jakýsi opovědný list, či přiléhavěji řečeno proklamace, dnes jistě již kuriosum. Běží tu o jeden z primitivních způsobu postupu famy — veřejného mínění. Dokud nebyl rozvinut novinový tisk, postupovala fáma nejen od úst к ústům, nešířila se pouze vypravováním a písničkou (jež později byly tištěny; písně jarmareční o lupech, lupičích, vraždách, velkých požárech а р.), nýbrž i — jakmile byla znalost písma více rozšířena — jakýmisi nejjednoduššími novinami: byly buď rozhazovány v několika málo exemplářích, nebo upevňovány na stromy, na zdi listy — vyhlášky. Známy jsou toho způsobu listy výhružné, paličské a p. Ale i pouhé, ovšem přibarvené události a lidová jejich kritika — z pohnutek, jaic na prvý ráz patrno, téměř vždy osobních — byly takto oznamovány, A dosud se uchoval tento způsob »novin« patrně tam, kde nnvinbvý tisk buď nechce sloužiti malichernostem a osobním pohnutkám, nebo kde pisatel není dosti »sběhlý v péře«, aby dovedl učiniti zprávu přijatelnou pro tisk. Obojí je při naší proklamaci z Bělé, ač při ní neschází ani mravoučná pointa, která jako by chtěla osobnímu podkladu listu dodati všeobecnějšího významu. Pro ojedinělost podobných listů za našich dnů i pro celkový svůj ráz zasluhuje snad proklamace otištění. Neznámý pisatel počíná zcela po starém zvyku oslovením čtenářů: »Posliste moudří lidé jakou

prachtyčnost provedl starý skušený člověk p....*) na jivinech má u syna pro

sebe stvětnici. výměnek měl к tomu 1000 zl. peněz to ještě nebilo nic pro něho on se řidil podle kováře že ma kleště aby se nespálil, tak vzal s prodělanýho plemena skurvenou děvku aby se lepší měl — a naraboval s ni 100 zl. po nějakém čase koupil pozemek a stavěl dum. polovici toho věna dal na věrnou chot. která za svobody měla akorát 100 zl. prosouděných. tak co naraboval je to pryč. co od syna bere výměnek ze svého pole zas platí peněžitý výměnek tak prelejvá z bláta do louže, tetko před svíma detma kručí ze se má zle — o dvě robata se ještě postaral však je nemá čím šatiť holka školní mívá šaty samé štychy takové mudrctvi

provedl ze skušenosti pan p...z jivin. pani p . . . . ová dala po delší čas šafárku

u pana s...*) v hrachovicich a říkala dyž se nenaji chleba tam doma že se

nenaji a maj šest korcu polí a jsou vitečný kamenáři českých granatu brusiči, tady přiklad sobě vemte ženichové abyste si prodělanýho hnízda nevěstu s prosouděným věnem žádnej nebral. Přečťete milí lidé tuto novinu a posudte ji.«

@------------

J. Vyhlídal podává v Našinci XLII, 118 podrobnou zprávu o prvém roce školy národního vyšívání, jež byla letos zařízena na Hané v Lobodicích. К tomu, co N. Věstník o vyšívačské té škole již zaznamenal, stačí doplniti, že zpráva Našince podává soupis vzorků i techniky, jimž se na škole učí. Pokus setkal se — dle ní — se zdarem, V prázdninách, kdy děvčata odrostlejší neměla pro polní práce času cvičiti se ve vyšívání, vystřídaly je školačky. Za učení se platí, ovšem velmi mírně: za 30 cvičení 1 koruna.

@------------

V Praze byla pořádána od 12. září do 10. října česká zahradnicko ovocnická výstava. Ač poslání výstavy bylo výhradně hospodářské a výstava přihlížela pouze к pokročilému, současnému stavu, přece jedním alespoň byla zajímavá lidopisně.