Význam měny obyvatelstva království Českého v posledním desítiletí (1890—1900)
pro obě národnosti, se zřetelem na spisy prof. Rauchberga
„o národní državě".*)
Před krátkou dobou zvířily veřejnost v Čechách dvě publikace, vydané dvěma profesory německé university pražské, a to spis dra Wiesra »O berní poplatnosti dle národnosti*, a dílo dra Rauchberga »O národní državě* v Čechách. Rauch-bergův spis převyšuje brožuru dra Wiesra nejen snad svým rozsahem (3 svazky
o 701 str. — svazek textový, 414 str. — svazek tabulkový**) a 70 mapkách grafických a 1 velké mapě národnostní; brožura dra Wiesra má sotva 200 str.) nýbrž
1 vnitřní svojí cenou. Kdežto totiž Wiesrovy dedukce pro úplný nedostatek úředních dat statistických spočívají na soukromých libovolných odhadech, má Rauch-bergův spis za základ bohatý statistický materiál, který poskytla mu centrální statistická kancelář, davši mu к disposici nejen své elaboráty již uveřejněné, než i dosud nepublikované. Poněvadž výsledky právě posledního soupisu skombino-vány byly v různém směru, zejména také vzhledem na přihlášení obcovací řeči, je pochopitelno, že dr. Rauchberg spíše nežli dr. Wieser měl po ruce látku pro svůj účel, totiž pro znázornění, jakým způsobem a v jaké míře súčastněny jsou obě národnosti v Čechách na měně obyvatelstva, čili dle národní državy.
Národní državou nesmí se tu rozuměti snad souhrn politické moci, tak zejména dosah její v zemi, v jednotlivých okresech a obcích, nýbrž pouze číselné zastoupení té či oné národnosti v jednotlivých oborech měny oby-
*) Uznávajíce plně závažnost díla Rauchbergova, přinášíme ještě úvahu jiného našeho demografa р. finančního rady Zd. Lepaře, jíž se vývody dra Živan-ského vlč. našeho listu nemalou měrou doplňují. Red.
**) Svazek II. obsahuje 107 tabulek, sestavených po většině Rauchbergem samotným. Některé význačnější omyly v tabulkách těch shledané buďtež zde uvedeny:
1. Strana 22 (u tabulky 4.) к číslu 61. skupina 2. v rubrice 9. (2. řádek shora) má býti 1850 místo 850.
2. Při tabulce 17. až 21. vynechán okres (polit) hořovický, ač v poznámce 2. к tabulce 17. (str. 76.) které též ostatní tabulky uvedené se dovolávají, není zřejmo, že počítán (patrně) při hejtm. plzeňském (uvedeno zde pouze hejtmanství rokycanské).
3. Str. 91. (u tabulky 22.) čís. 59- rubrika 5.-8, jsou nesprávné procentové sazby 312, 109, 147 a 165. (má býti 473, 166, 223 a 250).
4. Str. 189, (k tabulce 57.) č. 50. je při hejtm. vinohradském nesprávně vy- ' počten přírost zemědělství 10.939 = 602-6promile a P" průmyslu 31.621 = 468 9promile Pri č. 53. (hejtm. českobrodském) úbytek při zemědělství 12.792 =: 322,5promile a při průmyslu 4107 = 248,4promile. Správněji měly býti oba polit, okresy tyto pojaty v jedno (jako se to stalo při tabulkách 17.—21.) vzhledem na změnu obvodu (odloučením okresu říčanského od hejtm. českobrodského a přičleněním к hejtm. vinohradskému resp. žižkovskému) s úbytkem rolnictva o 1853 r= 32,1promile a přírůstkem průmyslu o 27.514 = 327,6promile. Následkem toho není pak správný souhrn č. 47—50. (Praha
s okolím), jenž vykazuje u zemědělství přírost 2490 duší, ač byl zde úbytek dosti značný, a při průmyslu přemrštěný přírost na úkor skupiny následující.
5. Stejně je tomu tak na str, 190 č. 59. a 76. při hejtm. plzeňském a hořovickém (srovnej č. 2.). U Hořovic úbytek 12.052 — 374-6promile a 3410 = 86'4promilevyrovnává se z části vzrůstem u Plzně (přivtělením okresu zbirožského к hejtm. plzeňskému resp. nově zřízenému rokycanskému) 7860 — 212,lpromile a 29.326 = 456-6promile Správněji při obou úbytek u zemědělství 4192 — 60-5promile a vzrůst u průmyslu 25.916 = 250promile.
6. V temže směru (ad 4 a 5) nesprávné jsou kartogramy 41. a 42.
|
