vatelstva, takže na př. Budějovice, Litice u Plzně, patero osad v Mostecku s načítanou většinou českou atd. jsou statistickou državou českou, ač politicky převládají dosud tam Němci. Sčítání úřední značky »narodnosti« ovšem nemá; proto nutno bylo uchýliti se ku výsledkům dle obcovací řeči. Dr. Rauchberg myslí však, že značky této, kterou původně ovšem něco jiného bylo míněno, nynější dobou použito bylo výhradně к označení národního přesvědčení, a že tudíž bez velikých obav možno i v tomto směru příslušných dat o řeči obcovací použiti.

Ve věci samé Rauchberg poukazuje na to, že právě poslední desítiletí bylo vývoji německého území v Čechách velice příznivo. V této periodě totiž ztratila agrikultura většinu v zemi, kterou až do r. 1890 aspoň relativně si uchovala. Vůdčí úlohu přejal nyní průmysl, který sám o sobě, t. j. bez obchodu, domohl se v období tom relativní většiny (41-90%; zemědělství jen 35-69%; r. 1890 průmysl 40-14%, zemědělství 40-65%). Úbytek při zemědělství není ostatně pouze relativní, nýbrž absolutní (o 119.873 při 2,255.273 v r. 1900), přes to, že přírost populace v Čechách v tomto období byl dosti značný (475.603 ob. = 8-140/0, v desítiletí předešlém jen 282.275 —: 5-07%). Úpadek rolnictví v populaci zemské je tudíž dosti na pováženou. Poněvadž pak v tomto český živel daleko více je zastoupen, nežli německý (r. 1900 7l'2%), v průmyslu naopak značně méně, nežli obnáší průměr jeho v celém obyvatelstvu zemském (55"6%j v zemi 62'7%), je zřejmo, že pravdu má dr. Rauchberg tvrdě, že tato přeměna hospodářská, t. j. industrialisace země, vskutku více к duhu šla Němcům, nežli Čechům, v jichž neprospěch pošinula se také, třebas nepatrně, kvóta v populaci celé země (r. 1880 a 1890 62-79%, v r. 1900 62-67%, tedy o 0 12% méně).

Celkový přírost od r. 1890—1900 (8T4%) byl značně vyšší přírostu v desítiletí předešlém (5 07%), ba poměrně i větší vzrůstu od r. 1869—1880 (8-30/0, za 11 let). Celkem tedy možno jej nazvati příznivým. Než rozdělení jeho na jednotlivé části země jest velice nestejnoměrné. Z 96 hejtm. pouze 30 (neplná třetina, a to 17 něm. a 13 čes.) a z 221 soudních okresů 48 (28 něm. a 20 českých), tedy sotva čtvrtina může se honositi vzrůstem nadprůměrným. Již z toho je vidno, že obyvatelstva přirůstá na prostoře celkem neveliké. Okresy ty v souvislejší skupině rozloženy jsou v nejbližším okolí Prahy a Liberce s Jabloncem, zejména pak v Krušnohoří od Aše až po Děčín, kdež bohatství na rudy a zvláště na uhlí (v Mostecku a Falknovsku), . potřebné ku výrobě továrnické, jakož i mohutná síť železniční v první řadě přičinily se o vzrůst populace krajů těch nejen v tomto desítiletí, nýbrž již aspoň 20 let před tím. Totéž možno říci o kamenouhelné pánvi kladenské, kterou pražský přírůstkový obvod (s okresem berounským a velvarským) přes Louny a Roudnici spojen je s obvodem mostecko-ústeckým.

Mimo větší území právě uvedené, jakož i Liberecko mohou nadprůměrným vzrůstem se pochlubiti okres plzeňský se stodským na západě, budějovický na jihu, žacléřský, úpický, náchodský a ústecký na východě a královéhradecký, pardubický a boleslavský v Polabí, které před r. 1880 stálo v popředí vzrůstajícího kraje (v době rozkvětu cukrovarního), od té doby však jeví patrné známky úpadku. Pardubice zachráněny byly průmyslem (šťastnou polohou v železniční síti), nikoli však vývojem zemědělským.

Mnohem větší nežli území s přírůstkem nadnormálním je kraj zachvácený úbytkem obyvatelstva. Rauchberg uvádí sice jen 27 polit, okresů