(21 čes. a 6 něm.) s úbytkem obyvatelstva. Daleko výrazněji však objeví se území při rozčlenění země dle soudních okresů,*) z nichž v 90 (z 221, a to 56 čes. a 34 něm.) obyvatelstva ubylo, v dalších 14 pak (13 čes. a 1 něm.) přibylo méně než 1%. Možno tedy tvrditi, že v polovici všech okresů, za-ujímajících více než polovinu rozlohy celého království, obyvatelstva buď ubývá nebo nepřibývá. Většina kraje toho pak rozložena jest v území obydleném Čechy, se středem v Táborsku a Písecku, ačkoliv i české Podkrkonoší (Jičínsko a Hradecko) a východ zasaženy byly proudy zpětnými. Tyto ovšem neušetřily ani německého kraje Přichází to na jevo zvláště pri rozčlenění země dle okresů soudních. Celistvější německá oblast úbytková vyskytuje se mezi Mží a horním Ohřem, v Českolipsku, dále v horách krkonošských a orlických, v nichž okres rokytnický (v hejtm. žamberském) má vůbec největší úbytek v Čechách (9'8%). Nejsou to okresy vesměs rolnické, nýbrž též průmyslnické. Patrná známka úpadku hlavně textilního průmyslu, který ještě více v severní Moravě a v německém Opavsku se jeví.

V celém území úbytkovém nastalo zlepšení (při srovnání s předešlým desítiletím) potud, že úbytek v něm značně se snížil (od r. 1880 — 1890 mělo 20 okresů — 12 č. a 8 n, — úbytek větší 5%, od r. 1890—1900 pouze 5, 2 č. a 3 n..). Počet jejich valně se nezměnil (r. 1890 91 okres, 59 č. a 32 п.). Dr. Rauchberg třídě celé království na 4 národní skupiny, shledává, že v území ryze německém přirostlo v posledním desítiletí 10'23%, ve smíšeném německém 15'55%, v ryze českém však (i s Prahou) jen 6-96%, ve smíšeném českém o T89%, tedy značně méně. Daleko menší je rozdíl v přírostu dle obcovací řeči, jenž obnášel u Čechů 7'83% (285.905 duší), u Němců 8-27% (178.002 duší).**) Již zde tedy přichází na jevo vzrůst českého živlu v německých končinách. Rozdíl v relativní lidnatosti, která již v r. 1890 byla v německém území větší nežli v českém, stoupl v r. 1900 ještě více (v ryze českém 121, v ryze něm. 137); tím spíše pak difference v poměrné lidnatosti jednotlivých okresů politických. Nejmenší lidnatost byla v r. 1900 v okresu královickém (52), krumlovském (56) a kaplickém (59), největší, nečítaje Prahy a Liberce, v teplickém (456), rumburském (406) a jabloneckém (402). Teprve za nimi přichází hejtm. vinohradské (364) a žižkovské (352), v nichž vlivem méně lidnatých přidělených okresů jílovského a říčanského relativní lidnatost se snížila.

Že přírůstek obyvatelstva nepřispívá ku stejnoměrnosti zalidnění, netřeba asi zvláště podotýkati. Možno by to bylo pouze tam, kde výživa vší populace závisí skoro výhradně na plodnosti půdy, a kde také plodnost tato není na různých místech příliš různá. Jinak je tomu v Čechách, kde nyní především průmysl a obchod rozhoduje o vývoji zalidnění. Proto shledáváme mezi okresy s ubývajícím obyvatelstvem právě okresy s nejslabším zalidněním, třeba v poblíží okresu hustě obydlených (na př. okres, hejtmanství královické v sousedství Plzně, a okres dubský v poblíží Hajdy a Rumburka), kdežto na přírůstku nejvíce súčastněny jsou okresy již dříve silně lidnaté (vůkolí Prahy, Teplicko a Liberecko). Průmysl a obchod milují hromadění obyvatelstva na