menší prostoře, protože tím právě umožňuje se jednak dělba práce, jednak volná soutěž, kteréž až dosud jsou hlavními vzpružinami při průmyslu a obchodu. Přirozeným následkem toho je právě vzrůst míst největších, a to na úkor míst menších. R. 1S80 bylo v místech větších 2000 ob. sotva 28% všeho obyv., r. 1900 již přes 37%. R. 1830 měl vedle Prahy pouze Liberec přes 10000 obyv. Do r. 1851 přibyly к tomu Budějovice, Plzeň a Cheb. R. 1900 byla taková města 43, v nichž přibylo obyvatelů od r. 1880—1890 157.853 = 22-66% či 56% všeho přírostu, od r. 1890—1900 220.574 = 25'81% — 46% všeho přírostu zemského. Z měst těch bylo německých 20 (7 přes 20.000) se 356.678 ob., a to 14 v Krušných Horách (až po Litoměřice), 15 českých (2 přes 20.000) s 281.329 ob. mimo Prahu a okolí (se 6 předměstími 20.000 a jedním lO.OOOvým). Němci mají tedy poměrně větší počet měst větších, nebo lépe řečeno prostředních, poněvadž žádné z nich ani z daleka nemůže se měřiti s Prahou, ba ani s Plzní ne. Největší z nich, Ústí nad Labem, mělo 37.265 ob., Teplice s Trnovany 36.825, Liberec 34.099, a s nejblíže sousedními obcemi Rochlicemi, Rosentalem a Paulsdorfem 47.905, tedy ani ne tolik, kolik (dle výpočtu Rauchbergových) obnáší počet Němců v Praze s předměstími (50.000, dle úředního sčítání 32.638). Zůstává tedy dle Rauchberga Praha centrem Němců v Čechách, třebas veškeren život kulturní nebyl u Němců v Praze tak soustředěn, jako u Čechů.

Přírůstek v Praze, která se 7 předměstími (Libeň již spojenou v to počítaje aspoň ÍO.OOO, bez Košířů a Bubenče) měla r. 1900 437.058 obyv., obnášel 27-27%, o 3% více nežli v desítiletí dřívějším, u německých měst 24-24 (před tím 23-98%), u českých mimo Prahu 25-58% (předtím 18-64%), tedy více nežli v městech německých. Největší vzrůst měly Trnovany (předměstí teplické — 118-94), Horní Litvínov (72-33%), Louny (6092%, zásluhou zřízení železniční strojovny), Náchod (57'90), Most (4446), Jablonec (43-04), Budějovice (38-04), Pardubice (37-71) a Plzeň (35-56%), Ústí (29,88%), nejmenší Příbram (1,22%), Rumburk (2-06), Č. Lípa (3-12), Chrudim (7-56), Kladno (7'89), Kutná Hora (9-22) a Liberec (10-39). U Kladna asi malý přírost ten překvapuje. Vysvětluje se to velikým vzrůstem v sousedních Kročehlavech a Libušině, kamž příliv horníků se přenesl. Podobný úkaz u Duchcova, v němž přirostlo 18-34%, v blízkém Lomě však přes 800%, v Litvínově na 100% atd. Opakem toho je dosti značný přírost v Králové Dvoře, Táboře a Písku (vesměs přes 20°/0) uprostřed kraje s úbytkem obyvatelstva. Patrná známka uchycení se průmyslu a obchodu.

Skutečný přírost jest pouze výslednicí přírostu přirozeného, spočívajícího na rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých, a proudění obyvatelstva, jehož vliv výsledky přirozeného vzrůstu namnoze zvrátil. Přirozený přírost byl v Čechách vyšší přírostu skutečného o plná 2% (obnášel 10-22%), v desítiletí předešlém o 3,5% (8-59% proti 5,07%). Oproti tomuto desítiletí (1880—1890) stoupl značně (1-63%). Rozdíly mezi jednotlivými okresy nejsou tak veliké, jako při skutečném vzrůstu. Nečítají-li se města s vlastním statutem, v nichž vlivem nemocnic výše jeho značně se zredukuje, byl nejmenší (pod 50/0) v Českolipsku a výběžku rumburském, z okr. českých v hejtm. jilemnickém, královédvorském, ledečském a táborském; největší v uhelných pánvích mostecké a kladenské, dále v okolí Prahy, Plzně a v celém Krušnohoří, kdež od posledního desítiletí zvláště nemalý vzrůst přirozený lze pozorovati.

Vůbec vyniká v tomto směru západní část Čech nemálo nad východní, v níž od r. 1890 vzrůst přirozený poněkud poklesl. Souvisí to patrně s při-