stěhováním mladých lidí, zvláště schopných rozmnožování, do Krušnohoří (v hejtm. mosteckém a duchcovském přes 20%), okolí Prahy, Plzně, Kladna atd., naopak s odlivem plodivého živlu takového z poloviny východní. Ovšem vyskytuje se mezi okresy s velkým přírostem přirozeným též na př. okres kraslický, v němž valného přílivu není. Patrně tu působí pokles úmrtnosti, který celkem v celém Krušnohoří se jeví.

Jak pověděno, řídí se přirozený přírost poměrem počtu narozených ku výši zemřelých. V obojím směru možno celkem pozorovati shodu. Čím více narozených, tím více zemřelých, již proto, že bezmála polovice všech zemřelých (48%, v části německé 49-8 resp. 51-5%, české části 47'3 resp. 44'6%) připadá na děti do 5 let. Nejsilnější plodnost i úmrtnost shledáváme tedy v Horách Krušných, až na okres ašský, kde jest poměrně menší úmrtnost. Ne plná shoda, a to na prospěch porodů, je v pruhu od Plzně ku Praze a z části na Šumavě. Opak toho (větší poměrně úmrtnost) shledáváme v Českolipsku, Liberecku, v Krkonošsku, z českých okresů pak v hejtm. kutnohorském, ledečském, pelhřimovském a táborském uprostřed okresů s malou poměrně úmrtností. Dr. Rauchberg přičítá to té okolnosti, že sem dávány jsou na výchovu děti z pražského nalezince, které pak svojí značnější úmrtností, zvýšenou ještě špatnějším asi opatrováním, zvyšují kvótu úmrtnosti, zvláště dětské.

Při průmyslu je kvóta úmrtnosti (na Liberecku a v Krkonošsku u lidí dospělejších, nad 5 let) o něco vyšší nežli v zemědělství, a to opět značnější u mužských nežli u ženských, jichž silnější zaměstnání při průmyslu je příliš mladého data, nežli aby zhoubné účinky ženské práce již nyní se jevily úmrtností žen samých. Více jeví se škodlivý vliv ten v nápadně vyšším počtu dětí mrtvě narozených. (V celé zemi 33%0, v Liberecku přes 5%, nejvíce v hejtm. friedlandském 6,1% — v českých krajích 3%, v něm. 3-70/0, u manž. dětí 3%, u nemanž. přes 4%-)

Od r. 1890 možno v úmrtnosti vůbec, zejména dětí, seznati skoro v celé zemi patrné zlepšení (u těchto do r. 1890 379% — za 10 let — po r. 1890 33-9%, tedy o 4% méně). Právě této okolnosti možno přičítati zmenšení rozdílu mezi mužským a ženským pohlavím (r. 1869 108"3 žen na 100 m., r. 1890 1071, r. 1900 105-6), poněvadž mezi dětmi více umírá chlapců nežli děvčat, a tedy zlepšení úmrtnosti jde na prospěch mužského pohlaví. Zlepšení to stalo se u vyšší míře u Němců nežli u Čechů (v něm. území obnáší klesnutí 58 resp. 5%; v českém 3-5 resp. 22%), a právě tím vysvětluje se částečně větší zvýšení přirozeného vzrůstu u Němců nežli u Čechů. Než až dosud jest úmrtnost dětí i celková v něm. kraji větší nežli v českém (u Němců při dětech 358 resp. 36p9%, u Čechů 32'7 resp. 32-9%).

Jak Rauchberg sám doznává, je to značkou špatnějších zdravotních poměrů mezi Němci než mezi Čechy; mimo to však také působením většího % nemanželských dětí mezi oněmi, které v celé zemi sledovati možno. Mezi Němci bylo 18-1 resp. 13'6% nemanž. dětí, v českém území 11/9 resp. ИЗ0^-Procento od r. 1890 stouplo u Čechů i u Němců. Vlivem průmyslu vy-světliti se to nedá, poněvadž (nepřihlíží-li se ku domácí službě a nezaměstnaným, mezi nimiž manželských dětí vlastně není) při zemědělství je větší % potomstva nemanželského nežli při průmyslu (dle Rauchberga). V celé zemi obnášela úmrtnost u manž. dětí 34,67°/0, u nemanž. 43 89% ; u Čechů u manž. jen 32-94% resp. 32-72%, u nemanž. 4б'5б resp. 44-58%, u Němců u manž. 38-16 a 3858%, u nem. 40'58% a 43-78%. Rozdíl tedy mezi