str. 265
stěhovací. Především tedy míněna tu řada obcí v hnědouhelné pánvi mostecké, kde dr. Rauchberg sám mluví o 82 osadách se 114.557 N. a 41.621 Č. (27%)- Ve 4 politických obcích, Lomu (Bruch), Čouši, Záluží (Maltheyr) a Kopistech s osadou Rosenthalem, mající úhrnem 4545 N. a 8270 Č. domohli se Češi docela většiny, ovšem jen statistické, nikoliv politické. Takové výše nedostupují české menšiny v žádné jiné části německého území. Proto právě pochopitelná je snaha, aby se význam smíšeného území toho co nejvíce stlačil.
Němci mají v českém území ovšem také silnější oblast smíšenou, totiž Budějovicko, které mělo r. 1900 20.500 N. a 29.497 Č. Ovšem jest veliký rozdíl mezi oběma těmito územími. Menšiny české v Krušnohoří rapidně stoupají. R. 1880 bylo v uvedené skupině mostecké 8680 Č. vedle 50.041 N. (sotva 14%). Od té doby se počet Čechů bezmála zpateronásobnil (přírost o 380%) počet Němců jen zdvojnásobnil, ač ovšem až dosud byl přírost Němců absolutně větší (od r. 1890 35.806 N. а 23Л01 Č.) V budějovickém smíšeném území bylo roku 1880 Němců 16 022, Čechů 13.738 tedy menšina asi 45%ová. Nyní je tam Čechů bezmála 60%. Přírost Němců od r. 1880 obnášel 4478 =: 22%, Čechů však 15.759 = 114%. Většinu německou uchovalo si tu ze 23 obcí dosud 14 se 3288 N. a 2012 C'.'*)
Jazykový ostrov jihlavský, zasahující v Čechách až na sever od Něm. Brodu, je rovněž značně pomísen, ač tu od r. 1890 (nikoliv od r. 1880) pozorovati možno (dle výsledku sčítání) ústup (r. 1880 9133 N. a 2995 Č. 22%, r. 1890 8930 N. a 3526 Č. = 28%, r. 19D0 9917 N. а ЗОЮ Č. = 23-3%).
Dr. Rauchberg, jenž dopodrobna vypočítává, kde v které osadě stouply či klesly menšiny nad 10% či pod ně, neuvádí přesunutí většiny. Není jich ovšem mnoho; leč při tak podrobném rozboru bylo by bývalo záhodno je uvésti. **) Leckde ovšem není to známkou zisku či ztráty, nýbrž spíše vystihnutím pravého stavu. Tak na př. Chotíkov a Malesice v okr. touškovském
*) Dr Rauchberg neuvádí Budějovic s okolím mezi sedmi německými oblastmi v Čechách, jimiž jsou 1. kompaktní německé území na severozápadě Čech od Domažlic po Jablonec, 2. Krkonošsko, 3. Orlicko, 4. Třebovsko (Schönhengstlerland), 5. ostrov štocký (jihlavský), 6. jazyk jindřichohradecký, 7. jižní pohraniční oblast (od N. Hradů po Domažlice). Mimo to vyskytují se ojedinělé obce německé v území českém, totiž: Český Dub se zámeckým obvodem malodubským, obec Karlov (Libingsdorf) v okr. přibyslavském na hranicích moravských, osada Moravanky u Pardubic (zbytek starých německých kolonií v Polabí), a nově utvořený ostrůvek Josefodol u Ml. Boleslave resp. u Bakova. Na mapě ovšem jsou vyznačeny osady ty, rovněž i Ohúčov u Staňkova uvedený při skupině 1.
České většiny mají, mimo 5 uvedených osad v Mostecku, Sulislav u Stříbra, poslední zbytek dřívějšího ostrova stříbrského, Ploskovice sev. od Litoměřic, malá osada Vrchnice s. v. od Kadaně, a v nejnovější době též Lehenstein u Čheba. Poslední tyto dvě osady, třebas pro nepatrnost svoji neměly jinak velkého významu, jsou zajímavý tím, že jsou přece jenom známkou uchycení se českého živlu daleko v německém území.
**) К osadám, jež většinu dříve (r. 1890) německou (nepatrnou) přeměnily dle soupisu z r. 1900 v českou (rovněž nevelikou , patří zejména (nepřihlížeje ku Mostecku a Budějovicku): Radounka a Rodinov u Jindř. Hradce, Nová ves (Kösslers-dorf (v okr. třeboňském na hranicích dolnorakouských), Hranice (Julienhein v okr. novohradském), Prapoříště u Nové Kdyně, Nahošice u Horšova Týna, Malesice a Chotíkov u Touškova, Oujezd u Manětína a Hlávkov (Lukau) u Stoků. Většiny české pozbyly: Plandry u Jihlavy, Josefodol u Ml. Boleslave, a zvláště Podsedice u Třebenic, z nichž zejména poslední velice na váhu padá, jakož vůbec na Lovo-sicku, v Rejdících u Tannwaldu, dále v Postoloprtsku a Krumlovsku klesnutím českých menšin německý živel získal právě tak, jako silným stoupnutím v průmyslově důležitém Jablonci nad Jizerou (okres vysocký).
|
|
