Z Čechů žijících v německém území připadá 22.974 na obce pohraniční, 41.621 na Mostecko; na ostatní území 32.885 duší. Dr. Rauchberg v tabulce 4. a 5. uvádí počet obcí jakož i osad smíšených dle jednotlivých okresů soudních i politických, rovněž počet obyvatelstva Čechů i Němců (dle úředních soupisů) z r. 1880, 1890 a 1900 roztřídiv je na 8 skupin dle výše menšin druhé národnosti (10, 20, 30 a 50%). Tabulky ty jsou z nejzajíma-vějšich z celého díla Rauchbergova. V textové části se pak uvádí, kolik Čechů či Němců v celých Čechách v jednotlivých skupinách těch přibylo či ubylo. Tu shledává pak, že Němců přibylo v českých skupinách pouze ve skupině nejsmíšenější (30—50% N.), v níž zahrnuty jsou zvláště také obce na Nýřansku, Budějovicku a Mostecku (přírost o 25%). Přírost Čechů v téže skupině jest ovšem více než dvakráte tak značný (62%). Čechů v německých obcích smíšených přibylo ve všech třech skupinách, ubylo v ryze německých obcích (s menšinami českými pod 100/0), a to o 5B% (1539 duší, německým menšinám pod 10% o 2676 = 9B5%).

Již z toho je zřejmo, že německých menšin v českém území ubývá, a českých v německém území přibývá. Je to lehko vysvětlitelno tím, že příliv jak do českých tak i do německých krajů přichází více z končin českých. Nejsilnější vzrůst Čechů je při menšinách 10 —20%ových (5934%), které dr. Rauchberg ze smíšeného území — počínajícího až za 20% — vylučuje. Tím způsobem dospívá pak ku důsledku, že při rozdělení dle obcí jest území smíšené celkem nepatrné, a rovněž nepatrná kvóta jinojazyčná (1'3% vší populace na obou stranách), která by se do početnosti vzájemně vlastně vyrovnala tím spíše, že Praha, jako centrum Čechův i Němců, zůstati by musila za všech okolností v obvodu smíšeném. Jinak z rozdělení toho vysvítá, že v území nesmíšeném německém žije Němců 86%, a v nesmíšeném území českém Čechů 89%, a že v územích těch obnáší přírost u Němců 7'63%, u Čechů však jen 5'98%, tedy značně méně. Zde tedy nejvíce se jeví výhoda Němcův.

Význam výměny obyvatelstva jeví se ovšem též v jiném směru, nežli pouze po stránce národnostní. Poněvadž na stěhování jsou více súčastněni mužští nežli ženské, je vysvětlitelno, že v krajích odlivných je vyšší % žen, nežli v krajích přílivných. V jednotlivých okresech mají vliv na poměr ten vojenské posádky, jenž v Praze vyrovnává se zase přílivem služebných děvčat. Jinak rozdíl u obou národností není značný; u Němců je na 100 mužů 105'8, u Čechů 105'9 žen, tedy u obou více, nežli obnáší zemský průměr. Vysvětluje se to tím, že u příslušníků jiných národností (po většině při vojsku) a cizinců jsou ženy v silné menšině.

Co do stáří súčastňují se stěhování opět lidé mladší, a co do stavu rodinného svobodní. Proto zase v přílivných okresech seznáváme silnější zastoupení lidí od 10—40 let a zároveň svobodných. Tím vlastně by také stoupnouti mělo u Čechů procento nejmladšího dorostu. Ze se tak nestalo, naopak, že rozdíl dříve dosti značný mezi oběma národnostmi při dětech do 10 let se bezmála vyrovnal (u Němců stouplo zastoupení dětí do 10 let o 11/2 % u Čechů kleslo o 3/4%), vysvětluje se větším zvýšením narozených a větším klesnutím zemřelých mezi Němei nežli mezi Čechy. Až dosud mají však Češi přece více dětí do 10 let (25-97%) nežli Němci (25%). Účinky úžasného stěho vacího proudu ze země v předešlém desítiletí jeví se v tom směru, že v nynějším desítiletí lidé 31 —401etí, kteří před 10 lety^ (ve stáří 20—30 let) tvořili jádro stěhování zahraničního, klesli značně jak u Cecků tak u Němců (se 135'31 na 12805 u Němců, a se 127'84 na 122'44 u Čechů). Děvčat (mezi dětmi