do 10 let) bylo na 1000 chlapců u Čechů 997, u Němců 1013 (následkem větší úmrtností dětské, tedy chlapců, u Němců). Ve stáří 20—30, a 30 až 40 let převládají u Čechů ženy více nežli u Němců (u těchto 104'3 a 1046, u oněch 106-7 a 105-4). Význam přílivu znáti jest ostatně také při roztřídění dle velikosti obcí. V obcích do 2000 ob. bylo lidí 20—401etých 26-1% v obcích s 2000—ÍO.OOO ob. 30%, v obcích přes 10.000 ob. 34-3%, naopak dětí do 10 let 26-9, 25 a 21-20/0.

Pokud rodinného stavu se týče, je počet ženatých a vdaných u Čechů o něco vyšší nežli u Němců (37'1% a36,20/0); naopak vyskytuje se u Němců více ovdovělých nežli u Čechů (6'5 a 6-l%). Při roztřídění dle stáří se-znává dr. Rauchberg, že Češi dříve se žení nežli Němci, snad pro menší životní nároky; naopak shledáváme u Němců četnější vdovy mladší. Patrná známka většího rozdílu ve stáří mezi manžely. Zvláště povšimnutí zasluhuje pozdní ženění Němců pražských, asi pro vyšší životní nároky. V celé zemi větší zastoupení svobodných lze pozorovati v pruhu jihozápadním, až asi tak po čáru od Kadaně к Jindř. Hradci, ovdovělých na severovýchodě až po čáru od Děčína po Chrudim.

Velkou část díla svého věnuje dr. Rauchberg rozdělení obyvatelstva dle povolání. Data jeho jsou tím zajímavější, že právě zde podává výsledky elaborátů dle národností a obvodů jednotlivých obchodních komor, kterých ústřední stat. komise neuveřejňuje. Srovnávati data z jednotlivých soupisů není tu tak snadno, poněvadž sčítací technika právě v tomto oboru v různých letech různě si vedla. Tak zejména v r. 1S80 sčítala zvlášť »nadenm'ky se střídavým zaměstnáním,« čehož neučinila ani před tím aniž po tom, přičlenivši je naopak dle hlavního zaměstnání jejich. V r. 1869 nebyli zase čítáni nezaměstnaní členové rodiny při povolání svého živitele, nýbrž vřaděni do rubriky »bez povolání«, která pak ovšem byla nejsilnější ze všech. Nejsnáze tedy ještě srovnati lze data posledních dvou soupisů, ač i tu jednotlivá podod-dělení nebyla stejně vymezena. Tak na př. klesla rubrika »ostatních průmyslových odvětví* z 1'4% na 0'2S%, lidí žijících z pensí, důchodů, podpor atd. se 4'96 na 4'09, naopak stoupla rubrika »nezaměstnaných« se0'41 na 2c/0 atd. Rozdíly tyto nelze přičítati skutečnému přírostu či úbytku, nýbrž právě změně sčítací techniky. Ostatně věru jest velice těžko vystihnouti statisticky nesčíslné podrobnosti a kombinace přiházející se při zaměstnání ve skutečném životě.

Jak již podotčeno, kleslo zemědělství*) (skupina A) od r. 1890—1900 bezmála o 5%. (v relat. zastoupení). Absolutní úbytek 119.893 duší částečně vyrovnává se tím, že počet osob udavších r. 1900 zemědělství jako zaměstnání vedlejší stoupl s 86.582 na 154 618, t. j. o 68.036. Patrně proměnilo se tu dřívější zaměstnání hlavní ve vedlejší. Ostatně jest velice těžko stanovití leckdy přesnou hranici mezi zaměstnáním hlavním a vedlejším.

Též při rozdělení země dle obvodů obchodních komor**) seznáváme všude úbytek zemědělství, největší v komoře chebské (o 6%) a pražské (5-77%), nejslabší v komoře plzeňské (3'67%) a budějovické (3'06%), v níž